Kosmonauti českého původu

Roku 1976 nabídl Sovětský svaz zemím sdruženým v programu Interkosmos účast v pilotovaných kosmických letech. V první fázi byla nabídka směrována k vládám Československa, Polska a Německé demokratické republiky.[1] V Československu ve druhé polovině roku 1976 proběhl mezi vojenskými piloty výběr kandidátů na kosmický let. Dva finalisté, Vladimír Remek a Oldřich Pelčák zahájili v prosinci 1976 výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku.[2] V květnu 1977 složili závěrečné zkoušky a poté byli rozřazeni do posádek. Posádky byly smíšené, se sovětským velitelem a československým kosmonautem-výzkumníkem; jednu tvořili Alexej Gubarev s Vladimírem Remkem, druhá se skládala z Nikolaje Rukavišnikova a Oldřicha Pelčáka.[3]

K letu byla vybrána dvojice Gubarev–Remek, Rukavišnikov s Pelčákem se stali náhradníky. Kosmonauti vzlétli do vesmíru 2. března 1978[4] z kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu. S orbitální stanicí Saljut 6, na které od 11. prosince 1977 žili Jurij Romaněnko a Georgij Grečko se Sojuz 28 spojil po svém 18. oběhu Země 3. března. Po třech hodinách kontrol a příprav Remek s Gubarevem vpluli na stanici.[5] Během týdenního pobytu návštěvníci pomáhali základní posádce v jejím programu, uskutečnili několik televizních reportáží a také experimenty připravené československými odborníky.[6] Gubarev s Remkem přistáli 10. března 1978, jejich let trval 7 dní, 22 hodin a 16 minut[4] a byl jedním z vrcholů kosmonautiky Československa. Vladimír Remek byl 87. člověk ve vesmíru a první z jiného státu než ze Sovětského svazu či USA.[7]

Jim Lovell absolvoval čtyři kosmické lety. Roku 1965 dvoutýdenní (v tehdejších poměrech dlouhodobou) misi Gemini 7, následující rok velel letu Gemini 12, při kterém se loď Gemini opakovaně spojila s cílovým tělesem Agena a Buzz Aldrin třikrát vystoupil do vesmíru. Koncem roku 1968 se Lovell účastnil mise Apollo 8, která vyzkoušela let k Měsíci, přechod na oběžnou dráhu Měsíce a návrat k Zemi. A konečně roku 1970 velel Apollu 13, které postihla havárie cestou k Měsíci, po obletu Měsíce se však astronauti dokázali vrátit k Zemi a přistát.

Lovellův děda pocházel z Dolní Lukavice na Přešticku. Jako připomínku svých předků vezl Lovell s sebou na Měsíc československou vlajku.[8]

Eugene Cernan roku 1966 při letu Gemini 9 vystoupil do vesmíru, jako třetí člověk v historii.[9] Roku 1969 se ve funkci pilota lunárního modulu účastnil mise Apollo 10, poslední zkoušky před přistáním na Měsíci. Roku 1972 velel letu Apolla 17, posledního přistání na Měsíci v rámci programu Apollo.

Prarodiče Cernana z matčiny strany, František a Rozálie Cihlářovi, pocházeli z Bernartic u Tábora a Nuzic u Bechyně. Slovenští rodiče jeho otce, Štefan a Anna Černanovi, pocházeli z Vysoké nad Kysucou.[10] Cernan se ke svému původu hlásil, při obou letech k Měsíci měl s sebou československou vlajku, kterou roku 1974 při návštěvě Československa věnoval Astronomickému ústavu ČSAV v Ondřejově.[9] Českou republiku po roce 1990 navštívil několikrát, obdržel čestné členství v České astronomické společnosti, vyznamenání české Akademie věd a astronomové hvězdárny v Kleti po něm pojmenovali jednu z planetek, 12 790 Cernan.[9]

John Blaha v letech 1989–1993 uskutečnil čtyři krátkodobé kosmické lety v raketoplánech Space Shuttle, a sice STS-29, STS-33, STS-43 a STS-58. V září 1996 ho raketoplán Atlantis při misi STS-79 dopravil na ruskou vesmírnou stanici Mir, kde s ruskými kolegy pracoval do ledna 1997, kdy se vrátil ve stejném raketoplánu (mise STS-81). Českou republiku navštívil roku 1998 a podruhé roku 2001 na pozvání náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého.[11] Astronomové z hvězdárny na Kleti i po něm pojmenovali jednu z jimi objevených planetek (22442 Blaha).[10] Jeho děd Antonín Blaha pocházel z Herálce u Humpolce.[10][12]

Kromě těchto osob byla ve vesmíru i postavička českého původu, plyšová figurka Krtka, kterou s sebou v letech 2011[10][13] a 2018 vezl americký astronaut Andrew J. Feustel, jehož manželka Indira má moravské předky (její matka pochází ze Znojma).[14][15]

V symbolické rovině se do vesmíru dostal také český skladatel Antonín Dvořák, jehož symfonii č. 9 „Novosvětskou“ si pouštěl do skafandru Neil Armstrong v roce 1969. Izraelský astronaut Ilan Ramon v roce 2003 vezl raketoplánem Columbia obrázek Petra Ginze Měsíční krajina. Andrew Feustel vzal do vesmíru v roce 2009 kromě Krtka také sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické.[16]