Kosatec písečný

Kosatec písečný pochází z ponticko-panonské oblasti (Panonská pánev a severní břehy Černého moře) a vyskytuje se od Rakouska, přes Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko až na střední Ukrajinu a jih evropského Ruska. Obvykle roste na nespojitých lokalitách od sebe hodně vzdálených a ve Střední Evropě postupně mizí.

V České republice se vyskytuje na jižní Moravě ve dvou oblastech. Prvá je v Pavlovských vrších ve dvou národních přírodních rezervacích (Děvín, Kotel a Soutěska) a (Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen) a ve dvou přírodních rezervacích Turold a Svatý kopeček v okrese Břeclav. Druhá oblast je ve Znojemské pahorkatině kde se vyskytuje ve třech přírodních rezervacích Na Kocourkách, U kapličky a U Michálka a také u obce Miroslavi v okrese Znojmo. Výskyt na jižní Moravě představuje absolutní severozápadní hranici výskytu.[4][5][6]

Druh je primárně psamofyt který v české přírodě roste na mělkých vápencových půdách stepního charakteru nebo na zvětralém povrchu krystalických hornin jako žula, rula, slepenec, granulit a vápenec. Vyskytuje se na osluněných a teplých stanovištích s nezapojenou nebo velmi nízkou okolní vegetaci.[4][7]

Kosatec písečný je poměrně nízká rostlina (10 až 20 cm) která vyrůstá v řídkých trsech z jen 2 až 5 mm tenkého, široce se rozrůstajícího oddenku uloženého těsně pod povrchem půdy. Současně s květonosnými lodyhami rostou z oddenku i sterilní vodorovné výběžky s listy. Lodyha je přímá a jednoduchá, olistěná je úzce mečovitými listy se souběžnou žilnatinou které jsou dlouhé 5 až 17 cm a široké 2 až 6 mm. Listy sterilních výběžků jsou široce čárkovité, dlouhé asi 20 cm a 10 mm široké.

Na koncích květných lodyh vyrůstají na krátkých stopkách ve vějířku obvykle dva oboupohlavné nevonné květy. Nerozvité květy jsou zabalené do listenů, každý má dva bylinné a jeden blanitý. Okvětí je tvořeno šesti světle žlutými lístky rostoucími ve dvou přeslenech, vnitřní a vnější se tvarem liší. Vnější lístky s ven vyhnutými konci jsou sklopené dolů a na vnitřní straně jsou porostlé jemnými žlutými chloupky, vnitřní zkadeřené jsou vzpřímené a všechny jsou vespod srostlé v trubku dlouhou 5 až 10 mm. Tři tyčinky se zploštělými nitkami nesou prašníky. Vřetenovitý trojdílný semeník má jednu čnělku s bliznou dělenou do tří lupenitých laloků pod kterými se nacházejí prašníky. Rostliny rozkvétají postupně, každý květ kvete pouze jediný den, otvírá se ráno a v pozdním odpoledni se již trvale uzavírá. Obvyklá doba kvetení je na konci dubna nebo počátkem května a hmyzím opylovačům kosatec písečný poskytuje hodně nektaru.

Plodem je podlouhlá vřetenovitá tobolka skládající se ze tři pouzder. Semena v nich jsou poměrně velká, mají nápadné bělavé masíčko a z tobolky vypadávají postupně.[1][4][5][6]

Druh se v ČR vyskytuje převážně na místech která byla v minulosti často spásána. V současnosti se od tohoto způsobu obhospodařování upouští a stanoviště zarůstají mohutnějšími rostlinami a náletovými dřevinami, ty původní rostliny připravují o živiny, světlo i možnost vyklíčení nových jedinců. U rostlin rostoucích na chráněných územích jsou již prováděna opatření která mají tento neblahý stav odstranit.[5][6]

Kosatec písečný patří podle Červeného seznamu ohrožených rostlin mezi druhy silně ohrožené (C2t) a podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. dokonce mezi druhy kriticky ohrožené (§1).[8][9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kosatec písečný na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR - výskyt kosatce písečného v ČR