Konflikt Boleslava Chrabrého a Svaté říše římské

V roce 1003 obsadily Moravu vojenské posádky Boleslava Chrabrého a Boleslav dosadil český trůn knížete Vladivoje, který si nechal v listopadu téhož roku udělit Čechy jako léno Svaté říši římské. O několik týdnů později se v lednu 1003 upil k smrti. Nakrátko se stal knížetem proříšský Jaromír, ale po rychlém vojenském zásahu Boleslava byl svržen a Boleslav Chrabrý dosadil Přemyslovce Boleslava III. Ryšavého. Ten na Popeleční středu na počátku února 1003 nechal povraždit významné Vršovce. Boleslav Chrabrý jej pozval na neznámý hrad v Polsku, dal oslepit a uvěznit. Sám pak usedl na český trůn. Nový římský císař Jindřich II. uznal Boleslava Chrabrého českým knížetem pod podmínkou, že od něj přijme Čechy v léno. To Boleslav Chrabrý odmítl a podnikl neúspěšnou vojenskou výpravu na Míšeň. Na počátku září 1004 obsadil Prahu Jindřich II. a na trůn byl znovu dosazen Jaromír. Polská vojska obsadila Budyšínsko. Říšské výpravy v odvetě však vyplenily Poznaň a Boleslav byl donucen uzavřít mír, ve kterém vzdal Milska a Lužice. V dalších bojí však v roce 1007 Milsko i Lužici získal zpět a neúspěšně se pokusil obsadit Magdeburk. Roku 1014 se snažil uzavřít spojenectví s Čechami, byl však odmítnut. Roku 1015 císař Jindřich porazil polské síly a překročil Odru. Stejného roku Moravané úspěšně napadli Rakousy, český kníže Oldřich dobyl hradiště Businc nad pozdějším Zhořelcem a říšské vojsko bylo při útoku v Polsku poraženo. V odvetné výpravě byla německá vojska opět poražena a byl zabit markrabí Východní marky, který se pokoušel zpět získat Míšeň.[1] Roku 1017 porazila moravská vojska Bavory,[2] Jindřich II. podnikl neúspěšný vpád do Polska, Boleslavův syn Měšek zaútočil na Rakousy a Čechy, ale byl odražen. Boleslav Chrabrý porazil Jindřichova vojska u Hlohova a Němčí, ale marně se snažil dobýt Bílou Horu (dnešní Belgern). Poté podnikl další nájezd na Čechy.

Na začátku roku 1018 uzavřel budyšínský mír,[1] ve kterém císař ustanovil Boleslava Chrabrého panovníkem Moravy, Milska a Lužice a potvrdil nezávislost Polska na říši římské a Boleslav Chrabrý si vzal za ženu Odu, dceru míšeňského markraběte Ekkeharda. Tím si uvolnil ruce na západě, takže mohl zaútočit na Kyjevskou Rus a dosadit jí knížete Svatopluka, svého zetě. Po smrti Boleslava Chrabrého byly polské posádky donuceny opustit Moravu. Dle Havlíka je na základě zpráv z Kosmovy kroniky pravděpodobné, že Poláci se znelíbili předákům Moravanů, kteří hledali v Břetislavovi nového pána, nechtěli se však spojit s českým knížectvím.[2] Poláci tedy opustili Moravu a jejím knížetem se stal Břetislav I., který ji pak v roce 1055 trvale začlenil do českého státu.