Koloniální architektura

Koloniální architektura nebo koloniální styl je architektonický styl mateřské země, který byl začleněn do budov osad v koloniích. Kolonisté často stavěli osady, které syntetizovaly architekturu zemí původu s konstrukčními charakteristikami nových zemí, čímž vznikaly hybridní návrhy a stavby.[1]

Kostel Santa Prisca, Taxco (Mexiko), příklad churriguerismu

Dánská pevnost Fort Dansborg v Tranquebaru postavená Ove Gedem v roce 1620

Mnoho dochovaných staveb koloniální architektury je na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Nejčastějšími příklady koloniální architektury jsou budovy připomínající anglickou a francouzskou nadvládu na severoamerickém kontinentě a v Africe, holandské budovy v Indonésii a Jižní Africe, portugalské v Brazílii a španělské ve zbytku Latinské Ameriky. Kolonizátoři někdy udržovali tradiční styly své původní vlasti nezměněné; častěji však asimilovali prvky typické pro novou zemi nebo dokonce pro třetí země (například v případě jihoafrického stylu nazývaného Cape Dutch). Proto koloniální budovy obsahují často zvláštní prvky vytvářející originální řešení úzce spojená s místní sociální a geografickou situací.[2]

Španělské nebo portugalské budovy v Karibiku, Střední a Jižní Americe mají jen málo znaků původní domorodé architektury. Byly postaveny v 16. a 17. století, často v čistě barokním nebo stroze renesančním stylu, se stopami stylu mudejarského. V 18. století se zejména v Mexiku rozšířil churriguerismus (druh hispánského rokoka).

V Severní Americe vznikaly koloniální stavby od 17. do poloviny 19. století. Stavěny byly v soudobém evropském stylu, reprezentativní stavby užívaly především klasicistní prvky, časté jsou i na budovách bohatých majitelů plantáží a obchodníků. Formy a materiály se mohou lišit v závislosti na zemi původu osadníků v důsledku dostupnosti surovin a také klimatu. Běžné je použití místních materiálů, jako je dřevo namísto mramoru pro sloupy a pilíře. Vstupní části často kopírují antickou vstupní halu, nechybí portikus nebo atika stejně jako jako u některých anglických venkovských sídel. V bývalých francouzských koloniích tropické Ameriky se koloniální architektura přizpůsobila klimatu užitím galerií a žaluzií. Okna se mohou vzhledem k klimatickým rozdílům ve všech typech koloniální architektury značně lišit.

Nejznámějšími příklady koloniální architektury v USA jsou Mount Vernon a Bílý dům. Příkladem pozdější britské koloniální novogotiky může být nádraží čhatrapatiho Šivádžího v Bombaji.

Mount Vernon

• 
  Maják a Staatshaus (administrativní budova), Swakopmund v Namibii
• 
  Groot Constantia, Kapské Město
• 
  Corwin House, Salem Massachusetts, USA
• 
  Ruiny kostela svatého Pavla, Macao
• 
  Administrativní budova, Jakarta, Indonésie
• 
  Nádraží čhatrapatiho Šivádžího, Bombaj, Indie