Kohoutek věncový

Původně jihoevropský druh, který je rozšířen od Španělska přes Apeninský a Balkánský poloostrov, přes Malou Asií a oblast okolo Kavkazu až do Íránu a Pákistánu. Severní hranice původního středoevropského rozšíření sahala po jih Slovenska. Druhotně se dostal do Západní Evropy a Severní i Jižní Ameriky. Zplaněl také v teplejších oblastech České republiky, kde je považován za naturalizovaný neofyt. Je v české přírodě hojně rozšířen, často bývá pěstován na zahradách a jeho semena se tak snadno dostávají do volné přírody.

Roste v pásmu nížin až pahorkatin na lesních světlinách, podél lesních cest i na stráních s řídkými křovinami. Objevuje se také v okolí lidských sídel, na smetištích i polních úhorech. Nejlépe mu vyhovují slunná, sušší stanoviště s výživnou, propustnou a neutrální zeminou která může být i kamenitá. V těžších a zamokřených půdách vyhnívá.

Kohoutek věncový je krátkověká trvalka s vystoupavou nebo přímou, jednoduchou neb v horní části vidličnatě rozvětvenou lodyhou, vysokou 30 až 70 cm. Listová růžice, ve které rostlina přezimuje, roste z chomáče světlých, tenkých kořenů. Růžice, z níž vyrůstají lodyhy, má listy elipsovité až podlouhlé kopinaté a u báze zúžené do křídlatého řapíku. Lodyžní listy jsou přisedlé, vstřícné a mají čepele elipsovité až obkopinaté, 8 až 11 cm dlouhé a 2 cm široké. Lodyha i všechny listy jsou oboustranně plstnaté.

Květenství má tvar laty nebo se skládá z několika malokvětých vidlanů. Je tvořeno pětičetnými, oboupohlavnými květy na nestejně dlouhých stopkách s úzkými listeny. Plstnatý, zubatý kalich je trubkovitý a bývá dlouhý 1,5 až 2,5 cm. Plochá koruna má celokrajné, nebo na vrcholu plytce vykrojené, obvejčité lístky. Korunní lístky bývají dlouhé 1,5 až 2 cm a 1 cm široké a každý má vespod dva šídlovité výrůstky (pakorunku); mohou být zbarvené purpurově nebo tmavě červenofialově, méně často jsou růžové nebo bílé. Semeník má pět čnělek.

Rostlina kvete obvykle v červenci a srpnu. Po opylení vyrůstají elipsoidní až vejčité, plstnaté tobolky, asi 15 mm dlouhé a 8 mm široké, které se ve zralosti otvírají pěti zuby. Obsahují šedá, 1 mm velká semena, výrazně hrbolatá. Semena jsou hlavním způsobem rozmnožování, šlechtěné kultivary se pro zachování získaných vlastností množí dělením trsů nebo řízkováním. Ploidie druhu je 2n = 24.

Rostlina je obvykle v zahradnictví pěstována jako tzv. „divoce rostoucí trvalka“, která je okrasná svým stříbřitým listem i po odkvětu. V zahradnické architektuře se nejčastěji používá při tvorbě květnatých luk, v bylinných směsích pro osetí svahů nebo pro lemy záhonů na osluněných a suchých místech. Je vhodná též pro osázení suchých zídek, vyšších skalek nebo pro střešní zahrady. Bývá obvyklou rostlinou okrasných částí venkovských zahrad.

Byla vyšlechtěna řada kultivarů různě vysokých a s různě zbarvenými květy, např. růžový 'Atrosanguinea', karmínový plnokvětý 'Gardener's World', bílý 'Alba', bílý s růžovým očkem 'Angel's Blue' nebo s krémově panašovanými listy 'Hutchinston's Cream'.[1][2][3][4]

• 
  Typický květ
• 
  Zákoutí s kohoutkem
• 
  Tobolka se semeny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kohoutek věncový na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření kohoutku věncového v ČR