Pálenka

Vykvašený rmut (kvas) připravený z ovoce se destiluje. Vzniká takzvaný surový destilát, který se další destilací (rektifikací) upravuje na pitnou lihovinu, tato se už nepřislazuje. Po rektifikaci a případném rozředění se lihovina ukládá k dalšímu zrání. U některých druhů pálenek se k ukládání používá dubový sud, z něhož lihovina přejímá barvu a částečně i chuť. Moderní pálenice jsou vybaveny ultrazvukovým zařízením pro umělé stárnutí pálenky. Domácí pálení je v ČR zakázáno, nejedná se však o trestný čin, ale o přestupek.

Objem alkoholu se má pohybovat mezi 36–50 %. Jeho vyšším obsahem trpí chuť a vůně lihoviny.

Mezi nejznámější ovocné destiláty patří:

• slivovice – vyrobená ze švestek, slív nebo blum.
• jabkovice – vyrobená z jablek, v luxusní formě zvaná calvados.
• višňovice – vyrobená z višní.
• třešňovice – vyrobená z třešní.
• hruškovice – vyrobená z hrušek.
• vínovice – vyrobená z vinných hroznů nebo z vína tzv. brandy popř. vinných matolin a vinných sedlin tzv. terkelice nebo grappa.
• persico – vyrobené z jader meruněk nebo broskví.
• oskerušovice – vyrobená z plodů oskeruše.
• meruňkovice – vyrobená z plodů meruněk
• rakije – vyrobená obvykle ze směsi vinných hroznů, fíků a jiného ovoce.
• pisco – vyrobené z hroznů

Destilát z vinné révy se nazývá obecně brandy, (vínovice, vinná pálenka), francouzské výrobky z daných oblastí se označují koňak či armagnac.

Z jeřabin je možné připravovat jeřabinku. Z jalovčinek borovičku. Nejznámější obilné pálenky jsou vodka a whisky.

Rum je pálenka z různých produktů z cukrové třtiny. Takzvaný tuzemský rum (dnes z právních důvodů zvaný jinak, např. „tuzemák“), není pálenka. Je vyroben studenou cestou z lihu většinou bramborového a rumové tresti. Produkt vzniklý tímto způsobem přípravy se již nesmí nazývat rum, a po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k jeho přejmenování.

• Slovníkové heslo pálenka ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu pálenka na Wikimedia Commons