Knížecí pivovar Plasy

Knížecí pivovar Plasy je minipivovar nacházející se v části prostorů bývalého pivovaru v areálu kláštera v Plasích.[1] Byl znovuotevřen v roce 2015, čímž tak navázal na několika set let starou pivovarnickou a sladovnickou tradici na severním Plzeňsku.[1] První historicky doložené zmínky o místním pivovaru jsou již z roku 1550.[2][1] Předpokládá se ale, že zde pivo vařili mniši už v roce 1144 a to nedlouho po založení cisterciáckého kláštera.[1]

Knížecí pivovar Plasy
Budova pivovaru
StátČesko Česko
MístoPlasy
Založen2015
Majitel pivovaruKnížecí pivovar Plasy
Roční produkce2000 hl
Názvy značekVašnosta 10°
Vidlák 11°
Metternich 12°
Felčar 13°
AdresaPivovarská 34
331 01 Plasy
Souřadnice49°56′6,03″ s. š., 13°23′21,08″ v. d.
Kontakttelefon: 727 875 115
[email protected]
Oficiální webKnížecí pivovar Plasy
IČO29370256
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Varna minipivovaru
Ležácký sklep
Pivo Metternich a historický pivovarský automobil

Historie

Přesné datum založení pivovaru v Plasích není znám. Jeho historie je však spjata s historií zdejšího cisterciáckého kláštera, který byl založen roku 1144. První písemná zmínka je z roku 1599[2][p 1], kdy si tehdejší opat Adam Wild stěžuje, že „lidé moji žádných piv neberou“. V roce 1744 se převor plaského kláštera Benedikt Scheppl zmiňuje ve svém díle Lapis sepulchralis v části De abbatibus monasterii Plassensis i mimo jiné o pivovaru, sladovně, mlýnu a drtírně krup na dolní hranici kláštera. 9. listopadu 1785 klášter zrušen a tak pivovar spolu s ním přechází pod správu Náboženského fondu. V roce 1826 kupuje pivovar i s celým plaským panstvím Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu za 1.100.050 zlatých. Kapacita pivovaru však již nepostačovala poptávce a tak byl na základě projektu stavitele Nováka z Prahy postaven v zadní části konventu nový moderní pivovar, který byl 10. ledna 1870 vysvěcen a následně již 12. ledna 1870 se vařila první várka. V roce 1890 byly zřízeny ležácké sklepy pod konventem a u kostela. 27. srpna 1894 v přibližně 15:30 hodin vznikl od požahování sudů požár, který byl zdoláván celý následující týden a za oběť mu padly střechy a krovy konventu. Avšak v již následujícím roce byly provedeny nezbytné opravy. V roce 1898 byla provedena rozsáhlá přestavba budov včetně kompletní výměny vnitřního vybavení, v roce 1900 pak byla dobudována nová sladovna. V 30. letech 20. století vyrábí pivovar 10° výčepní pivo, 12° světlý ležák a 14° exportní pivo Republikán. V roce 1946 Zámecký pivovar Plasy, firma Metternich-Winneburg, přechází pod národní správu a následně v roce 1949 pod Západočeské pivovary, n.p. V roce 1966 byl poslední výstav piva a následujícího roku ukončila činnost i sladovna. Pivovar tak byl k 31. prosinci 1967 zrušen. Následně využívalo po přestavbě prostory spotřební družstvo Jednota v Plasích jako sodovkárnu, sklady a kanceláře. Krátkou dobu se zde stáčelo i pivo Gambrinus dovážené z Plzně cisternami.

Novodobá historie vaření piva v Plasích začíná v roce 2008 kdy objekt bývalého pivovaru přechází pod Národní technické muzeum a vzniká projekt památkové obnovy objektů s následným využitím historických objektů. Tím se otevřela možnost vrátit do části prostorů bývalého pivovaru opět výrobu piva. V roce 2012 vzniká společnost Knížecí pivovar Plasy s.r.o., jejíž snahou je i přes nemalé úřední komplikace rozběhnout v zrekonstruovaných historických prostorách původní spilky a ležáckého sklepa výrobu. V červenci roku 2015 je uvařena 1. várka a 15. srpna 2015 otevřen pivovar veřejnosti včetně stylového šenku s restaurací.

Přehled některých známých sládků pivovaru

  • Kolem roku 1611 první známý sládek Belvl.
  • 1784–1799 Josef Böhm
  • Do roku 1864 Jan Pukl
  • Od roku 1864 Karel Anzenbacher
  • Kolem roku 1900 Jan Pukl
  • 1907–1929 Josef Anzenbacher
  • Od roku 1930 Josef Procházka
  • Od roku 1946 Bohuš Říšský

Přehled historicky známých ročních výstavů piva

  • 1710 – 1370 čtyřvěderních[p 2] sudů piva
  • 1711 – 1707 čtyřvěderních[p 2] sudů piva
  • 1712 – 1415 čtyřvěderních[p 2] sudů piva
  • 1852 – 2178 sudů
  • 1853 – 1935 sudů[p 3][p 4]
  • 1885 – přes 8000 hl
  • 1922 – 15182 hl
  • 1925 – 23889 hl
  • 1929 – 32409 hl
  • 1930 – 28391 hl
  • 1931 – 32409 hl
  • 1933 – cca 30000 hl
  • 1936 – 21047 hl
  • 1941 – 23216 hl
  • 1946 – 16238 hl
  • 1947 – 18568 hl
  • 1948 – 16890 hl
  • 2015 – 2000 hl[p 5]

Přehled historických názvů pivovaru

  • Do roku 1900 "Knížecí Metternichovský pivovar"
  • Do roku 1909 "Pavla knížete z Metternich-Winneburgu zámecký pivovar v Plasech", lahve s nápisem "ZÁMECKÝ PIVOVAR PLASY"
  • Do roku 1918 "Klementa knížete z Metternich-Winneburgu zámecký pivovar v Plasech, lahve s nápisem "KNÍŽECÍ ZÁMECKÝ PIVOVAR V PLASECH"
  • Do roku 1939 "Metternich-Winneburský zápecký pivovar v Plasech, lahve, tácky a etikety na lahve s nápisem "ZÁMECKÝ PIVOVAR PLASY"
  • Do roku 1945 "Knížete Metternich-Winneburga zámecký pivovar, vydány tácky a etikety na lahve
  • Do roku 1949 "Metternich-Winneburrgský zámecký pivovar, národní správa"
  • Do roku 1951 "Státní pivovar Plasy", vydány etikety na lahve
  • Do roku 1967 "Západočeské pivovary, n.p, pivovar Plasy", vydány etikety na lahve
  • Od roku 2012 "Knížecí pivovar Plasy"

Technologie

Pro výrobu piva je použito technologické vybavení firmy Joe's Garage Brewery JGB 1000 s dvounádobovou varní soupravou, vířivou kádí, třemi kvasnými káděmi, ležáckými tanky a související podpůrnou technologií (teplá a chlazená voda, vzduch, apod.). Plnění piva je prováděno do PET lahví a KEG sudů.

Současná produkce

  • Vašnosta 10° - Spodně kvašené světlé výčepní pivo plzeňského stylu.[1]
  • Vidlák 11° - Svrchně kvašený pšeničný ležák.
  • Metternich 12° - Spodně kvašený světlý ležák plzeňského stylu.[1]
  • Felčar 13° - Polotmavý speciál.[1]
  • Nachmelenec 11° - Ale - svrchně kvašené pivo anglického typu.[1]
  • Vánoční Bock 17° - Svrchně kvašený polotmavý speciál.
  • Barley wine 17° - Svrchně kvašený polotmavý speciál stylu barley wine s příchutí irské whiskey, dokvašovaný v dubových sudech po francouzském víně odrůdy Chardonnay.

Odkazy

Poznámky

  1. Některé zdroje, např. webové stránky Knížecího pivovaru Plasy uvádějí jako rok první písemné zmínky rok 1550.
  2. Čtyřvěderní sud odpovídá přibližně 226,4 litrům piva.
  3. J. Sklenář výslovně uvádí v tomto roce sudy na "svrchní kvašení".
  4. Cena za sud byla stanovena na 14 zlatých a 56 krejcarů.
  5. Předpokládaný roční výstav.

Reference

  1. BINAR, David. Knížecí pivovar Plasy. Těžko najdete magičtější místo, kde se po staletí vaří skvělé pivo [online]. WWW Stream CZ (Pivní republika), 2018-10-05. V Čechách je víc než čtyři sta pivovarů. Pivovarník a novinář, David Binar, je pro vás objíždí, ochutnává, nasává jejich poetiku a věnuje se všem možným tématům, která se kolem piva točí. Odhaluje historii i současnost českého piva. Zachycuje problémy i radosti sládků a těžkosti jejich řemesla.. Dostupné online.
  2. Knížecí pivovar Plasy (Historie pivovarnictví v Plasích) [online]. oficiální web. stránky Knížecího pivovaru Plasy. Dostupné online.

Literatura

  • SKLENÁŘ, Jaroslav. Pivovarnictví a pivovary na Kralovicku, Plasku a Manětínsku. Čistá: J. Sklenář, 2013.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.