Gambrinus
Gambrinus je značka jednoho z nejprodávanějších piv v České republice.[1][2][3] V letech 2006 a 2007 mu patřila zhruba čtvrtina českého trhu.[3][4] Pivovar Gambrinus Plzeň získal ochrannou známku Plzeňský Gambrinus v roce 1919 po vzniku samostatného Československa. Totéž pivo se však v Plzni pod jiným názvem vařilo už od roku 1869, kdy vznikl tamní První akciový pivovar. Pivovar je od roku 1994, kdy byla dokončena privatizace, součástí společnosti Plzeňský Prazdroj a.s.[5][6]
Gambrinus | |
---|---|
Pivovar | Prazdroj |
Druh piva | Světlé výčepní Světlý ležák Speciální světlé |
Od roku | 1869 |
Obsah alk. | 4,3 % (světlé) 5,1 % (ležák) 3,8 % (speciální světlé) |
Vznik jména
Pověst o králi Gambrinovi se tradovala od středověku a byla zaznamenána roku 1543 v bavorské kronice Burkarta Wallise. Podle této pověsti začal král Gambrinus jako první vařit pivo, když se tomu naučil od Isis, staroegyptské bohyně úrody a hodokvasu.
Historie vaření piva je mnohem starší, než ona středověká pověst. Pivo se vařilo ve starověké Mezopotámii i v Egyptě.[7] O pšeničném pivě se několikrát zmiňuje i Bible.[8]
Král Gambrinus má zdánlivě latinské jméno, ale je zkomoleninou titulu Jean Primus = Jan První. Byl to ve skutečnosti Jan I. Brabantský. Při bitvě u Worringenu nedaleko Kolína nad Rýnem dne 5. června 1288 porazil se svými spojenci lucemburského hraběte Jindřicha III., a tím definitivně připadlo vévodům brabantským Limbursko. Na prosbu bruselského sladovnického cechu se poté stal jeho čestným předsedou (patronem), a od té doby býval v cechovních místnostech vyobrazen jako opulentní usměvavý muž s věncem z chmelových ratolestí na hlavě a s pohárem pěnícího piva v ruce. Stal se tak častým nástupcem římského boha Dionýsa a novověkým patronem pivovarnictví, nejprve v Brabantsku, tj. na území dnešní severní Belgie a jižního Nizozemí (Brusel, Lovaň, Antverpy, Breda, Hertogenbosch, Tilburg), od doby barokní také v ostatních "pivařských" zemích.
V Čechách je tradice krále Gambrina doložena teprve spíše až z 19. století, například obrazy ve sbírce Národního muzea v Praze, či názvem pivnice "U krále Brabantského" v Praze na Malé Straně.
Na konci 19. století byl už Gambrinus i v Čechách všeobecně populární postavou. Ve své propagaci ho používal například pražský pivovar na Smíchově. Pod názvem Gambrinus byly na přelomu 19. a 20. století v Česku prodávány také známkově chráněné „pivní bonbony“.[9]
Ke změně názvu tohoto plzeňského piva vedly v roce 1919 prozaické reklamní důvody. Původní název Pilsner Kaiserquell byl až příliš spojován se starým Rakouskem a jeho císařem. Co však v 19. století fungovalo jako dobrý marketingový tahák, bylo po vzniku republiky v roce 1918 už považováno za nevhodný anachronismus.[7]
Druhy českého piva značky Gambrinus
- Nepasterizovaná 10 Gambrinus: Spodně kvašené světlé výčepní pivo, nepasterizované. Obsah alkoholu 4,2 %
- Nepasterizovaná 12 Gambrinus: Spodně kvašený světlý ležák, nepasterizovaný. Obsah alkoholu 5,2 %
- Nefiltrovaný ležák Gambrinus: Spodně kvašený nefiltrovaný světlý ležák, nepasterizovaný. Obsah alkoholu 4,8 %
- Gambrinus Originál 10: Spodně kvašené světlé výčepní pivo. Obsah alkoholu 4,3 %
- Gambrinus Plná 12: Spodně kvašený světlý ležák. Obsah alkoholu 5,2 %
- Gambrinus Polotmavá 12: Spodně kvašený světlý ležák. Obsah alkoholu 5,2 %
- Gambrinus Dry: Světlé pivo se sníženým obsahem cukru, obsah alkoholu 4,0 %
Pod všemi druhy českého piva Gambrinus je podepsán vrchní sládek pan Jan Hlaváček.
První pivní etiketa piva značky Gambrinus byla použita v roce 1920.
Další pivovary užívající značku Gambrinus
Tato značka je užívána i mnohými jinými pivovary v Německu nebo Dánsku. V Mendigu (Porýní-Falc) se koná každý druhý rok pivní slavnost Gambrinusfest.
- Pivovar Gambrinus ve Weiden in der Oberpfalz (Německo)
- Pivovar Gambrinusbräu, Oberhaid (Německo)
- Pivovar Gambrinus, Nagold (Německo)
- Pivovar Gambrinus, Naila (Německo)
- Pivovar Mohrenbrauerei August Huber (Vorarlberg, Rakousko) vyrábí černé pivo této značky
- Pivovar Ottakringer Brauerei AG vaří jeden druh pojmenovaný Gambrinus, Vídeň, Rakousko
- Pivovar Hancock ve Skive, Dánsko
- Pivovar Grivita, Bukurešť, Rumunsko
Odkazy
Reference
- ČTK. Nejprodávanější české pivo od ledna podraží [online]. Novinky.cz, 2009-11-27 [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. (česky)
- ČTK. Nejprodávanější české pivo Gambrinus už bude také v PET lahvi [online]. Financninoviny.cz, 2012-02-07 [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. (česky)
- MF DNES, iDNES.cz, ciz. Gambrinus, nejprodávanější pivo, dostane novou láhev [online]. iDnes.cz, 2006-02-17 [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. (česky)
- Zdeněk Zuntych. Trh zaplaví nové pivní lahve [online]. Hospodářské noviny, 2007-04-18 [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. (česky)
- Pivo v Plzni od roku 1295 do 1993 [online]. pivovary.info.cz, 2008-05-05 [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. (česky)
- Jak Gambrinus ke jménu přišel [online]. Gambrinus.cz [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. (česky)
- KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 201.
- Izajáš 1:22, Ozeáš 4:18
- KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 201–202.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gambrinus na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Gambrinus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Stránky českého piva Gambrinus
- Stránky pivovaru Plzeňský Prazdroj a.s.
- Stránky rakouského piva Gambrinus
- Gambrinus´ Mug
- Různé pivovary Gambrinus
- Recenze piva Gambrinus Originál (10°)
- Recenze piva Gambrinus Excelent (11°)
- Recenze piva Gambrinus Premium (12°)
- Recenze piva Gambrinus Dry
- Námořnická pivnice v Oděse s vlastním pivem Gambrinus