Oldřich (kníže)

Roku 1001 uprchl s Jaromírem a jejich (nevlastní) matkou Emmou před terorem Boleslava III., který mínil nechat Oldřicha, v té době už možná otce levobočného syna Břetislava, zavraždit. Oldřich sice byl podle všeho již ženatý, v té době ale neměl příliš dobré vyhlídky na knížecí stolec. Nedalo se předpokládat, že jeho nemanželský syn v budoucnosti sehraje v českých dějinách významnou roli.

Útočištěm se oběma bratrům a jejich matce stal dvůr bavorského vévody, který se o rok později stal římskoněmeckým králem jako Jindřich II. Po smrti dosazeného knížete Vladivoje roku 1003 se krátce vrátil do Čech, brzy však musel znovu prchnout spolu s Jaromírem před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým. Teprve na podzim 1004 se mohl vrátit, když s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Knížetem se stal Jaromír.

Oldřich a Božena (středověká iluminace)

Na jaře 1012 sesadil Oldřich svého bratra Jaromíra, když se postavil do čela povstání proti němu. Stal se knížetem a od krále Jindřicha II. přijal v říjnu Čechy v léno. Projevil se jako energický a tvrdý panovník. Roku 1014 zlikvidoval opozici a Jaromírovy stoupence – tzv. druhé vraždění Vršovců. Údajně se tak stalo, protože podporovali jeho bratra Jaromíra, tou dobou ve vězení v Utrechtu.

Po neúspěšném Oldřichovu vojenském tažení na Moravu v roce 1015 roku 1017 úspěšně odrazil vojenský vpád Boleslava Chrabrého do Čech. Do roku 1031 Oldřich postupně dobyl na Polácích Moravu, jejíž správu svěřil svému synovi Břetislavovi. Stalo se tak i díky spojenectví s rakouskými Babenberky, které bylo nakonec stvrzeno sňatkem Břetislava s jednou z příslušnic rodu, Jitkou ze Svinibrodu.

Kníže Oldřich se setkává s poustevníkem Prokopem, obraz Josefa Mathausera

V zahraniční politice byl Oldřich spojencem Říše – Jindřicha II. a Konráda II. (od něj přijal r. 1024 Čechy v léno) a podporoval ji v bojích s Poláky a Uhry. Přesto si Oldřich v mnoha směrech počínal nezávisleji, než se líbilo římskoněmeckým panovníkům. V roce 1014 se ho snažil polský kníže Boleslav Chrabrý získat na svou stranu, Oldřich ale nechal vyslance na zpáteční cestě zajmout a některé zabít.

Roku 1032 byl založen Sázavský klášter, opatem se stal poustevník Prokop. V klášteře se uplatňovala slovanská liturgie vycházející z kultury Velké Moravy.

Oldřichův denár

Počátkem 30. let 11. století se však vztahy s Říší rapidně zhoršily, když sesazený polský kníže Měšek II. Lambert nalezl útočiště v Čechách a Oldřich odmítl pomáhat císaři v tažení do Polska. Císař Konrád II. si roku 1033 Oldřicha předvolal, obvinil jej z úkladů, sesadil a odsoudil do vyhnanství v Bavorsku. Českým knížetem se stal opět Jaromír. Na jaře 1034 však císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví s tím, že Jaromír získá v Čechách úděl a Oldřichův syn Břetislav Moravu. Jaromíra dal ale jeho bratr zajmout a oslepit a Břetislav utekl do ciziny.

Již na podzim však Oldřich při bohaté tabuli, „jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel“. Bratr Jaromír ho dal slavnostně pohřbít v kostele sv. Jiří na Pražském hradě. Stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I.

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972-1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha: Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.
• MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsi Przemyślidzi i ich państwo (od X do połowy XI wieku). Ekspansja terytorialna i jej polityczne uwarunkowania. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 2008. 576 s. ISBN 978-83-7177-547-5. (polsky)
• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s.
• SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
• TŘEŠTÍK, Dušan; ČECHURA, Jaroslav; PECHAR, Vladimír. Králové a knížata zemí Koruny české. Praha: Rybka, 2001. 413 s. ISBN 80-86182-55-X.
• WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
• ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Český na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich (kníže)
• Oldřich ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Heslo v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918
• Oldřich I. na e-stredovek

Předchůdce: Jaromír

Český kníže Oldřich 1012–1033

Nástupce: Jaromír

Předchůdce: Jaromír

Český kníže Oldřich 1034

Nástupce: Břetislav I.