Kisra-Sumej

Leží v nadmořské výšce 655 metrů v kopcovité krajině Horní Galileji, cca 110 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 35 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Na západním okraji obce začíná vádí Nachal Kišor (v prostoru vrchu Har Kišor přímo v zástavbě obce). Severozápadně od města se rozkládá lesní komplex na svazích náhorní planiny s vrchem Har Sne, jejíž temeno zaujímá průmyslová zóna Tefen. Tento lesní komplex se táhne až k městu Kfar Vradim a pahorku Har Eškar. Východně od města stojí vrch Har Pelech. Na jižní straně se rozkládá zvlněná krajina, kterou teče vádí Nachal Bejt ha-Emek, s kopcem Har Chaluc, za nímž se terén prudce propadá do údolí Bejt ha-Kerem.

Kisra-Sumej je situován v hustě osídleném pásu, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. Vlastní Kisra-Sumej obývají arabsky mluvící izraelští Drúzové. V okolí se nacházejí i další drúzské obce, dále sídla muslimských a křesťanských Arabů. Mezi nimi jsou rozptýlené menší židovské vesnice. Na severu leží židovsko-arabské město Ma'alot-Taršicha a židovské město Kfar Vradim. Kisra-Sumej je na dopravní síť napojen pomocí lokálních silnic číslo 854 a 8655. Západně od obce se rozkláda velká průmyslová zóna Tefen. Znovu byla osídlena až v 17. století.

Kisra-Sumej vznikla sloučením dvou do té doby samostatných vesnic Kisra a Kafr Sumej.

• Kisra se zmiňuje už v starověkých egyptských pramenech.[4] Jméno prý dostala podle perského krále Xerxa I. nebo od slova hrad - czstler.[5] Lokalita byla osídlena též počátkem letopočtu a je zmiňována v Talmudu a Mišně pod jménem Kisra (קסרא). Znovu byla osídlena trvale až v 17. století. Francouzský cestovatel Victor Guérin koncem 19. století popisuje Kisra jako malou vesnici s cca 100 drúzskými obyvateli a drúzským chrámem.[4] Drúzové sem dorazili až v novověku, patrně se sousedního Libanonu.[5]

• Kafr Sumej popisoval Victor Guérin koncem 19. století jako vesnici s téměř zcela drúzskou populací a křesťanskou menšinou, obklopenou sady s pěstováním fíků, tabáku a granátových jablek. Mnoho zpustlých domů nasvědčovalo, že vesnice bývala dříve mnohem lidnatější. V lokalitě byly nalezeny pozůstatky židovského sídla z počátku letopočtu, patrně identifikovaného jako vesnice Sama (סאמא) zmiňovaná v Talmudu a Mišně. V jeruzalémském Talmudu se zmiňuje jistý Ja'kov ze Samy, který konal zázraky.[6] V biblických pramenech je označována i jako Kfar Sama.[7]

Obě vesnice byly dobyty izraelskou armádou v rámci Operace Chiram během války za nezávislost v říjnu roku 1948.[8] Vesnice se pak vyvíjely samostatně až do roku 1991, kdy došlo k jejich sloučení poté, co byla rozpuštěna Oblastní rada Merkaz ha-Galil, do níž do té doby patřily.[5] Nově vytvořená sloučená obec Kisra-Sumej byla roku 1990 povýšena na místní radu (malé město).[1]

Velká část obyvatel slouží v izraelské armádě. Poblíž obce se nachází přírodní rezervace se skalními útvary a rozsáhlým lesem Park Sela'im (פארק הסלעים). V obci fungují dvě základní školy a střední škola.[4] Další základní škola funguje v části obce Sumej. V Sumej také stojí dva křesťanské kostely.[6]

Kisra-Sumej je jazykově zcela arabské město, ve kterém ale převažují izraelští Drúzové, kteří se považují za samostatnou náboženskou i etnickou skupinu. Podle údajů z roku 2005 tvořili arabsky mluvící Drúzové 94,7 %, arabští křesťané 4 % a arabští muslimové 1,3 % populace.[1] V roce 2003 žila většina křesťanů v části obce Sumej, kde tvořili 18 % obyvatelstva (Drúzové 80 % a muslimové 2 %), zatímco část obce Kisra byla zcela drúzská.[6][4] Jde o menší sídlo spíše vesnického charakteru. Obě části obce tvoří samostatné urbanistické jednotky, které jsou od sebe odděleny volnou krajinou. K 31. prosinci 2017 zde žilo 8500 lidí.[2] V rámci sloučené obce je Kisra lidnatější částí (v roce 2003 v Kisra cca 3500 obyvatel, v Sumej cca 2200 obyvatel).[6][4]