Kirjat Ekron

Leží v nadmořské výšce 56 metrů, cca 25 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 4 kilometry jihovýchodně od města Rechovot, v Izraelské pobřežní planině.

Město je součástí hustě zalidněného sídelního pásu, který volně navazuje na metropolitní oblast Tel Avivu (Guš Dan). Okolí Kirjat Ekron je prostoupeno rozsáhlými okrsky nezastavěné krajiny s intenzivním zemědělstvím. Jižně od města leží velká letecká základna Tel Nof. Osídlení v tomto regionu je v naprosté většině židovské. Město je napojeno pomocí lokální silnice číslo 411 na severojižní dopravní tahy (dálnice číslo 6 a dálnice číslo 40.

Portrét Theodora Herzla na věžovitém vodním zásobníku v Kirjat Ekron

Kirjat Ekron byl založen roku 1948[4] na místě arabského města Aqir (arabsky: عآقر), které uchovávalo starší tradici osídlení. V dobách starověkého Říma zde byla vesnice nazývaná Accaron a o pelištejském městě Ekron je zmiňuje již Bible. Ekron byl však později jednoznačně identifikován v Tel Mikne, východně od kibucu Revadim.[5]

V roce 1948 měl Aqir přes 2800 obyvatel. Stály zde tehdy dvě mešity, dívčí a chlapecká základní škola. Během první arabsko-izraelské války 6. května 1948 byla ale tato obec ovládnuta židovskými ozbrojenými silami Hagana. Arabské obyvatelstvo Aqir opustilo a na místě vysídleného města pak vznikl Kirjat Ekron, přičemž původní arabská zástavba byla z převážné části zbořena.[5]

Už v roce 1948 se do vyprázdněné obce přistěhovali noví židovští obyvatelé. Původně se obec nazývala Kfar Ekron (כפר עקרון), později v souvislosti s nárůstem populace přejmenována na Kirjat Ekron.[6] Zpočátku šlo o provizorní přístěhovalecký tábor (Ma'abara) s velkým podílem obyvatel jemenitských Židů. Teprve postupně vedle něj vznikala i běžná trvalá zástavba, přičemž tábor byl obýván ještě v 70. letech 20. století.[7]

Kirjat Ekron byl uznán jako samostatná obec až v roce 1961.[8] V roce 1963 získal status místní rady.[6] V 80. letech 20. století začala městu Kirjat Ekron pomáhat židovská komunita z města Toledo v USA, díky které v této ekonomicky slabé obci vznikly veřejné stavby jako zubní středisko a společenské centrum. Šlo o součást vládního izraelského projektu na pomoc problémovým lokalitám.[9]

V roce 2003 se uvažovalo o připojení Kirjat Ekron k sousednímu velkému městu Rechovot, ale tento záměr místní obyvatelé odmítli. Nevyšlo ani plánované spojení Kirjat Ekron s menším městem Mazkeret Batja.[6] V roce 1996 se správní hranice města rozšířily, když se do nich vrátila obchodní zóna Bilu (מרכז הקניות ביל"ו), po rozhodnutí izraelského ministerstva vnitra.[8] Na severním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.

Populace Kirjat Ekron je smíšená, tedy složená ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel. Funguje tu experimentální střední náboženská škola pro dívky Pelech Girls School (בית ספר פלך) založená roku 2000.[10] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 9 800 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 10 100 osob).[4]

Jde o středně velké sídlo městského typu. V 70. a 80. letech 20. století zažívalo populační stagnaci a pokles, který byl v 90. letech vystřídán prudkým růstem obyvatelstva, které se během této dekády téměř zdvojnásobilo. Po roce 2000 se růst zastavil. K 31. prosinci 2014 zde žilo 10 700 lidí.[2] Během 2. dekády 21. století plánuje město nárůst populace na 15 000.[8]