Mazkeret Batja

Leží v nadmořské výšce 62 metrů, cca 25 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 5 kilometrů jihovýchodně od města Rechovot, v Izraelské pobřežní planině.

Město je součástí hustě zalidněného sídelního pásu, který volně navazuje na metropolitní oblast Tel Avivu (Guš Dan). Okolí Mazkeret Batja je prostoupeno rozsáhlými okrsky nezastavěné krajiny s intenzivním zemědělstvím. Jižně od města leží velká letecká základna Tel Nof. Osídlení v tomto regionu je v naprosté většině židovské. Město je napojeno pomocí lokální silnice číslo 411 na severojižní dopravní tah dálnice číslo 6.

vesnice Mazkeret Batja v době před rokem 1899

Mazkeret Batja byla založena roku 1883[3] jako jedno z prvních novověkých židovských sídel v tehdejší turecké Palestině. Za jejím vznikem stála skupina aktivistů (zejména rabín Šmuel Mohilever) z hnutí Chovevej Cijon, které předznamenalo moderní sionismus. Tato skupina utvořila alianci s baronem Edmondem Jamesem de Rothschildem, který nově zřizované zemědělské vesnici poskytl finanční podporu. Prvními osadníky v Mazkeret Batja byli židé z tehdejšího Ruska.[4] Šlo o soukromě hospodařící zemědělskou komunitu typu mošava.[5]

Jedenáct prvotních osadníků, kteří pak byli posíleni příchodem dalších sedmi, zpočátku procházelo agrárním výcvikem v Mikve Jisra'el. Na místě nové osady se usadili v říjnu 1883. Potřebné pozemky o ploše 2660 dunamů (2,66 kilometrů čtverečních) byly vykoupeny od sousední arabské vesnice Akir. Původně byla nová židovská osada nazvána Ekron (hebrejsky: עקרון), ale po několika letech získala nynější jméno, které připomíná Rotschildovu matku Batju.[4]

Během první arabsko-izraelské války v květnu 1948 byla oblast okolo Mazkeret Batja ovládnuta židovskými ozbrojenými silami. Sousední arabská vesnice Akir byla tehdy dobyta a její obyvatelé ji opustili (na místě této vesnice pak vzniklo město Kirjat Ekron).[6] V následujících měsících pak Mazkeret Batja sloužila jako významný opěrný bod, odkud se organizovaly židovské konvoje do obleženého Jeruzalému a kde byla poskytována zdravotní péče pro izraelské vojáky.[4][7] Po dobu, kdy arabské síly přerušily komunikační síť v okolí města Ramla, tudy vedlo náhradní silniční spojení Tel Aviv-Jeruzalém.[8] K roku 1949 se rozloha správního území Mazkeret Batja udává na 8865 dunamů (8,865 kilometrů čtverečních).[5]

Po válce počet obyvatel v Mazkeret Batja narostl a roku 1952 vesnice získala status místní rady.[4]

V obci funguje muzeum, které připomíná počátky židovského osidlování Palestiny a které je umístěno v některých dochovaných budovách z nejstarší stavební fáze obce. Místní pamětihodností je i nová synagoga postavená roku 1927.[9]

Populace Mazkeret Batja je smíšená, tedy složená ze sekulárních i nábožensky založených obyvatel.[10] Náboženská populace tvoří cca 15 % obyvatelstva. Funguje tu pro ni náboženská základní škola.[11] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 9 200 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 9 300 osob).[3]

Jde o středně velké sídlo městského typu se setrvalým růstem. K 31. prosinci 2017 zde žilo 14 200 lidí.[2]