Kenyapithecus wickeri

Kenyapithecus wickeri
	Zuby druhu Kenyapithecus wickeri
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	primáti (Primates);
Oddělení	úzkonosí (Catarrhini);
Nadčeleď	hominoidi (Hominoidea);
Rod	Kenyapithecus;
Binomické jméno
	Kenyapithecus wickeri; L. S. B. Leakey, 1962
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kenyapithecus wickeri je druh vyhynulého úzkonosého primáta, žijící ve středním miocénu (asi před 14 miliony let) na území dnešní Keni.

Jeho pozůstatky objevil v roce 1961 paleoantropolog Louis Leakey na nalezišti Fort Ternan u Viktoriina jezera. Druhové jméno odvodil od příjmení objevitele lokality, jímž byl místní farmář Fred Wicker.[1] Ostatky druhu Kenyapithecus wickeri dosud nebyly nikde jinde objeveny.[2]

Popis

Kenyapithecus byl středně velký primát, dosahující průměrné váhy kolem 30 kg. Jeho podoba je dosud velmi málo známá a o celkové stavbě těla nelze říci téměř nic. Doloženy jsou jen dva zlomky horní čelisti, tři fragmenty dolní čelisti a 10 izolovaných zubů. K tomuto celku pravděpodobně patří i distální část pažní kosti.[2]

Zachycené kosterní ostatky již nesou několik pokročilých znaků. Kenyapithecus měl oproti starším, časně miocenním primátům široké ploché stoličky se silnější sklovinou i robustnější spodní čelist, velké třenové zuby a horní řezáky. Tyto adaptace mu patrně umožnily pojídat tužší stravu - mimo měkkého ovoce také plody s tužší slupkou, semena, hlízy či oddenky.[3]

Většina odborníků předpokládá, že se stále jednalo o čtyřnohého stromového tvora, podobného časně miocenním Proconsulidům,[4] který se ovšem podle morfologie pažní kosti mohl pohybovat nejen v korunách stromů, ale částečně také na zemi.[2]

Změny na chrupu i v lokomoci souvisí se změnami přírodních podmínek a s vysušováním klimatu během miocénu. Kenyapithecus již pravděpodobně nežil v hustém tropickém lese jako jeho předchůdci, ale v otevřenějších lesních porostech.[5]

Fylogeneze

Fylogeneze a taxonomie celého rodu Kenyapithecus, včetně druhu Kenyapithecus wickeri je dosud extrémně nejasná i vzhledem k nedostatku fosilního materiálu. Rod Kenyapithecus byl od svého objevu vždy hojně diskutován a stále zůstává kontroverzním, obtížně zařaditelným taxonem. Spojován bývá s různými jinými rody miocenních hominoidů (Dryopithecus, Ramapithecus, Sivapithecus, Griphopithecus).

Podle původní Leakeyho teorie patřil Kenyapithecus již mezi hominidy a byl předkem všech velkých lidoopů, včetně orangutanů, goril, šimpanzů i člověka.[6] Až v 90. letech 20. století se badatelé povětšinou přiklonili k primitivnějšímu původu tohoto rodu.[7]

Kenyapithecus tvoří společně s rody Afropithecus, Equatorius a Griphopithecus jakýsi přechod mezi časně miocenními zástupci čeledi Proconsulidae a velkými lidoopy mladšího miocénu (Dryopithecus, Sivapithecus, aj.). Přesné vztahy složité mozaiky je ovšem velmi nesnadné zachytit a ke konkrétnímu taxonomickému zařazení bude potřeba získat kvalitnější srovnávací materiál. V každém případě tito primáti ukazují na utváření modernější skupiny hominoidů na přelomu staršího a středního miocénu, adaptované na nové podmínky suššího podnebí.[8] Kenyapithecus tudíž mohl být předkem čeledi Hominidae, ale mohl být také slepou vývojovou větví. Ze současného stavu poznání o tom zatím nelze rozhodnout.[4]

Reference

LEAKEY, L. S. B. A new Lower Pliocene fossil primate from Kenya. The Annals & Magazine of Natural History. 1961, roč. 4, s. 689–696.
HARRISON, T. Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea. In: WERDELIN, L.; SANDERS, W. J. Cenozoic Mammals of Africa. Berkeley: University of California Press, 2010. S. 429–469.
KOUFOS, G. D. Potential hominoid ancestors for Hominidae. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 3. Berlín: Springer, 2007. S. 1347–1377.
BEGUN, D. R. Fossil record of Miocene hominoids. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 2. Berlín: Springer, 2007. S. 921–977.
KAPPELMAN, J. The paleoenvironment of Kenyapithecus at Fort Ternan. Journal of Human Evolution. 1991, roč. 20, s. 95–129.
MAZÁK, V. Jak vznikl člověk (Sága rodu Homo). Praha: Práce, 1986. 424 s.
ZIMMER, C. Kenyan Skeleton Shakes Ape Family Tree. Science. 1999, roč. 285, s. 1335–1337.
HARRISON, T. A reassessment of the taxonomic and phylogenetic affinities of the fossil catarrhines from Fort Ternan, Kenya. Primates. 1992, roč. 33, s. 501–522.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] LEAKEY, L. S. B. A new Lower Pliocene fossil primate from Kenya. The Annals & Magazine of Natural History. 1961, roč. 4, s. 689–696.

[Harrison-2] HARRISON, T. Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea. In: WERDELIN, L.; SANDERS, W. J. Cenozoic Mammals of Africa. Berkeley: University of California Press, 2010. S. 429–469.

[3] KOUFOS, G. D. Potential hominoid ancestors for Hominidae. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 3. Berlín: Springer, 2007. S. 1347–1377.

[Begun-4] BEGUN, D. R. Fossil record of Miocene hominoids. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 2. Berlín: Springer, 2007. S. 921–977.

[5] KAPPELMAN, J. The paleoenvironment of Kenyapithecus at Fort Ternan. Journal of Human Evolution. 1991, roč. 20, s. 95–129.

[6] MAZÁK, V. Jak vznikl člověk (Sága rodu Homo). Praha: Práce, 1986. 424 s.

[7] ZIMMER, C. Kenyan Skeleton Shakes Ape Family Tree. Science. 1999, roč. 285, s. 1335–1337.

[8] HARRISON, T. A reassessment of the taxonomic and phylogenetic affinities of the fossil catarrhines from Fort Ternan, Kenya. Primates. 1992, roč. 33, s. 501–522.