Kemijoki
Kemijoki (švédsky Kemi älv, severosámsky Giemajohka) je řeka v severním Finsku (provincie Laponsko). Je dlouhá 550 km. Povodí o rozloze 51 127 km² zabírá převážnou část finského Laponska, malá část je i na území Ruska a Norska
| Kemijoki | |
|---|---|
 řeka u Muuroly | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 550 km |
| Plocha povodí | 51 127,3 km² |
| Průměrný průtok | 515 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Manselkä 67°57′46,08″ s. š., 28°57′9″ v. d. | |
| Ústí | |
| Botnický záliv 65°46′8,4″ s. š., 24°26′56,4″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Finsko (Laponsko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře, Botnický záliv, Povodí Kemijoki (Finsko, Rusko) | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku
Nejdelší finská řeka Kemijoki vzniká soutokem tří menších řek (Naltiohaara, Keskihaara a Kemihaara) ve východním Laponsku, asi 20 km od hranice s Ruskem a pod horou Korvatunturi ve výšce 230 m n. m. Protéká jezerem Kemijärvi, v hlavním městě Laponska Rovaniemi se k ní připojuje její největší přítok Ounasjoki a severozápadně od námořního přístavu Kemi se velmi širokým ústím vlévá do Botnického zálivu Baltského moře. Na dolním toku její šířka dosahuje stovek metrů.
Vodní stav
Průměrný průtok vody v ústí činí 556 m³/s. Vyšších hodnot dosahuje na jaře v důsledku tání sněhu a na podzim po deštích. V zimě je průtok nejnižší. Zamrzá od listopadu do května.
Využití
Na řece je vybudováno 18 hydroelektráren, první byla postavena v roce 1946. Společnosti Kemijoki Oy, založené roku 1954, jich patří 16 z nich. Další tři byly postaveny na přítocích Kemijoki. Roku 2003 bylo v těchto elektrárnách vyrobeno 4,3 TWh, což představovalo 34,5 % produkce finských hydroelektráren. Po řece se plaví dřevo a rozvinut je rybolov. Před výstavbou elektráren se ročně vylovilo až 160 tun lososa. Na dolním toku je provozována vodní doprava.
