Mangystauská oblast
Mangystauská oblast (kazašsky Маңғыстау облысы, rusky Мангистауская область) je oblast na západě Kazachstánu. Vznikla oddělením od tehdejší Gurjevské oblasti v roce 1973 pod jménem Mangyšlacká oblast. V roce 1988 byla zrušena a v roce 1990 obnovena pod současným jménem. Má rozlohu 156 600 km². Má 331 900 (2005) obyvatel a hlavním městem je Aktau.
| Маңғыстау облысы Мангистауская область | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Aktau |
| Souřadnice | 43°52′ s. š., 52° v. d. |
| Rozloha | 118 600 km² |
| Časové pásmo | +5 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 596 706 |
| Hustota zalidnění | 5 obyv./km² |
| Jazyk | kazaština, ruština |
| Národnostní složení | Kazaši 50,9%, Rusové 32,9% |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |  Kazachstán |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 4 okresy |
| Vznik | 1973 |
| Akim | Nurlan Askarovič Nogajev |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | KZ-MAN |
| Označení vozidel | R a 12 |
| Oficiální web | mangystau |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
Oblast hraničí se dvěma oblastmi Kazachstánu (Atyrauskou na severu a Akťubinskou na severovýchodě), s Karakalpackou republikou v Uzbekistánu na východě a s provincií Balkan v Turkmenistánu na jihu.
Oblast se rozkládá na východ od Kaspického moře mezi slaniskem Mrtvý Kultuk na severu a plošinou Ustjurt na jihovýchodě. Povrch je rovinatý. Nevelké hory jsou na poloostrově Mangyšlak (Mangystau - 556 m n. m., Bostankum aj.). Na jih a jihovýchod od vysočiny Mangyšlak se rozkládají uzavřené propadliny, jejichž dno leží značně pod úrovní moře (Karynžaryk – 70 m, Karagie – 132 m je nejhlubší v Kazachstánu).
Klima
Klima je ryze kontinentální, velmi suché s horkým létem a mírnou zimou. Průměrná teplota v lednu je -3,4 °С, v červenci 26 °С. Srážky se pohybují od 100 do 116 mm. Charakteristické jsou silné větry.
Vodstvo
Kaspické moře přiléhající k oblasti má hloubku do 50 m. Pobřeží je málo členité, nacházejí se u něj nevelké písečné kosy a ostrovy. Největší zálivy jsou Komsomolec, Mangyšlacký a Kazašský. V důsledku snížení hladiny Kaspického moře vznikly velké bažinaté oblasti (tzv. slaniska, např. Mrtvý Kultuk aj.).
Půdy
V centrální a jižní části jsou slané pouště a pelyňkovo-křovinatý porost na hnědých půdách se slanisky.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Гурьевская область“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mangystauská oblast na Wikimedia Commons
