Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná

Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná město je jednokolejná normálněrozchodná železniční trať používaná pravidelně pouze pro nákladní dopravu. Jedná se o pozůstatek trati Petrovice u Bohumína (dnes Petrovice u Karviné) – Karvinná hlavní nádraží (dnes Karviná-Doly), která od roku 1898 spojovala Severní dráhu císaře Ferdinanda a Košicko-bohumínskou dráhu. Trať v úseku Karviná město – Karviná hlavní nádraží (nynější Karviná-Doly) byla zrušena po roce 1959 v rámci výstavby přeložky trati Bohumín - Louky nad Olší s novou stanicí Karviná hlavní nádraží, jejíž trasa se s lokálkou z Petrovic křížila. Na zachovaném úseku Petrovice u Karviné – Karviná město byla pravidelná osobní doprava zastavena 26. května 1962.[1]

Petrovice u Karviné - Karviná

Nádraží Karviná město
StátČesko Česko
Číslo(dříve 29a)
Technické informace
Délka5 (dříve 11,4) km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Polska
0 Petrovice u Karviné(dříve Petrovice u Bohumína)
trať do Bohumína
vlečka sídliště Stalingrad
3,3 Karviná-Stalingrad
5 Karviná město(dříve Fryštát)
6,2 Ráj
7,1 Karviná-Darkov lázně
most přes Olši
8,4 V Lipinách
trať do Luk nad Olší
11,4 Karviná-Doly(dříve Karvinná hl. n.)
trať do Bohumína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbývající trasa je pak zcela zrušena a snesena. Na mnoha místech v Karviné lze nalézt hektometrovníky, náspy, v lázeňském parku je zachovaný most přes Mlýnku.

Historie

Dráhu postavila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda jednak pro rozvíjející se fryštátský průmysl a jednak pro dopravu lázeňských hostů. Byla 11,4 km dlouhá a nacházely se na ní čtyři zastávky a jedna mezilehlá železniční stanice. Provoz na trati zajišťovala nejprve parní lokomotiva řady 310, poté motorový vůz řady 130 vyrobený ve vagónce Kopřivnice.[2] V Darkově vedla trať po dlouhém ocelovém mostě přes řeku Olši a končila ve stanici Karvinná hlavní nádraží železniční trati KBD. Její petrovické nástupiště bylo naproti výpravní budově KBD a pro přestup byl pro cestující postaven dřevěný most nad kolejemi stanice. Pro potřeby cestujících byla postavena staniční budova, která později byla začleněna pod stanici Karvinná. Propojení kolejí s KBD bylo provedeno později (asi 1909).[3][4]

Podle jízdního řádu 1918/1919 byla trať 259a a nacházela se na ní stanice Fryštát (dnes Karviná město) a zastávky Roj (později Ráj) a Darkov Lázně (později Karviná-Darkov lázně).[5] V roce 1951 přibyly zastávka Karviná-Stalingrad a V Lipinách.[6]

V roce 1944 německé úřady sloučily okresní město Fryštát s okolními obcemi v jedno město s názvem Karwin-Freistadt. Po druhé světové válce bylo toto sloučení obnoveno, ale již pod názvem Karviná. V květnu 1945 při osvobozování města Rudou armádou byla tato místní dráha dějištěm bitev. Německá armáda v blízkosti městské části Vagónka trhala koleje pomocí speciálního vlaku taženého parní lokomotivou.[zdroj?!]

Současnost

Koncové nádraží Karviná město v centru města

Na zrušené části trati se do současnosti zachovala se řada objektů, které bývalou místní dráhu připomínají. Ze zastávky Karviná-Darkov lázně v na ulici Lázeňská je dnes rodinný domek, zastávka Ráj na ulici Fryštátská je prodejnou květin, z části tratě v Lázeňském parku, včetně bývalého železničního mostu přes říčku Mlýnku, je chodník. Po celé trati, ať už zrušené či stávající části, jsou dochovány samostatně stojící hektometrovníky. Asi nejviditelnějším je hektometrovník s údajem 66. Nachází se v těsné blízkosti bývalého železničního mostu přes Mlýnku v Lázeňském parku a udává vzdálenost od stanice Petrovice u Karviné – 6,6 km. Stanice Fryštát (dnes Karviná město) včetně historické továrničky (Blumenthalova šroubárna), která je na nádraží napojena vlečkovou kolejí, je v zachovalém stavu. V roce 2013 byl podán podnět k zapsání výpravní budovy na seznam kulturních památek, avšak Magistrátem města Karviné zavrhnutý. Rovněž se zvažovalo v budově zřídit malé muzeum této významné místní dráhy.

Původní drážní stavba na železnici Petrovice–Fryštát–Karviná. Místo křížení bývalé železniční dráhy a silnice vedoucí z Fryštátu na Český Těšín.

V současné době je nádraží Karviná město koncové, trať bývalé karvinské místní dráhy končí asi 200 m za stanicí. Nádraží je spojeno zachovalou částí tratě do stanice Petrovice u Karviné. Denně zde projíždí několik párů manipulačních vlaků. Několikrát se vedla diskuze o opětovném zavedení osobní dopravy na trati, jako prodloužené tratě č. 326 Dětmarovice – Petrovice – Karviná město, což by výrazně oživilo frekvenci cestujících, a také jako výhodnější varianta cestování do Karviné ve směru od Prahy/Brna/Ostravy s přestupem v Dětmarovicích. Stanice je totiž situovaná v centru města, nedaleko památkové zóny a zámku Fryštát a v dosahu pro cca 30 tisíc obyvatel do 10 minut pěší chůze od nádraží. Jeden den v roce, v den konání městského svátku (červen) se na trati konají jízdy parního vlaku.

Odkazy

Reference

  1. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 37.
  2. Koleje Śląska Cieszyńskiego. kolejcieszyn.pl [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
  3. Koleje Śląska Cieszyńskiego. kolejcieszyn.pl [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
  4. Vlakové nádraží jako přepravní tepna, a to nejen černého zlata. Oficiální stránky statutárního města Karviná [online]. 1513751400 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
  5. Vilímkův jízdné řád republiky československé, zima 1918/1919. Praha: R. Vilímek, 1918. Dostupné online. Kapitola trať 259a.
  6. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 55–67.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.