Karviná město

Dostavěním dvou důležitých železnic c.k. Severní dráhy císaře Ferdinanda, která dosáhla v roce 1855 do Dziedzic, a Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1869 dosáhla Karvinné[pozn. 1], se okresní město Fryštát ocitlo mimo tyto důležité spoje. Radní z Fryštátu společně se zástupci obcí Staré Město, Ráj a Darkov podali žádost do Vídně o stavbu železnice z Petrovic do Karvinné. Žádost byla schválena 31. prosince 1894, v únoru následujícího roku byl vydán vládou souhlas ke stavbě a v roce 1897 bylo vydáno stavební povolení. První vlak přijel do Fryštátu 1. září 1898.[4] Od 27. května 1962 osobní doprava byla zajištěna autobusovou dopravou, železnice sloužila jen pro nákladní dopravu. Od roku 1974 byla zavedena vlečková obsluha.[1] V roce 2007 byla zpracována studie na revitalizaci tratě a zavedení osobní dopravy do Karviné.[5]

Koncové nádraží Karviná město

Výpravní budova byla dostavěna v roce 1898. Je vystavěna z červených neomítaných cihel podle typového projektu třídy IIIc (Normalplan No 37d z roku 1890), varianta s cihelnými šambránami se záklenky. Autorem typových objektů byl architekt Anton Dachler (1841–1921). Jde o patrovou stavbu s rizalit – vestibulem vystupujícím ve střední části, který byl zároveň čekárnou II. a III. třídy a kanceláří. V patře byl dvoupokojový a třípokojový byt s kuchyní a společným příslušenstvím na chodbě.[6] Od roku 1962 s ukončením osobní přepravy je budova výpravny nevyužitá. V roce 2013 byl podán návrh na prohlášení za kulturní památku ČR, návrh nebyl schválen.[7] Majitel výpravny Správa železniční dopravní cesty nabízela budovu k prodeji za jeden milion korun v roce 2015.[8]

V květnu 2021 ve veřejné soutěži výpravní budovu odkoupil spolek S.O.S. Karviná. Jako jediný zájemce za objekt a pozemek zaplatil více než 300 000 Kč.[9]