Karl Wagner (politik)

Pocházel z podnikatelské rodiny Wagnerů původem z Rohle, která dlouhodobě ovlivňovala průmyslový rozvoj Šumperska. Heinrich Wagner zde již na přelomu 18. a 19. století obchodoval s textilem. Na tento obor navázali i jeho dva synové, Franz Wagner (narozen roku 1765) a Karl Wagner. Oba byli aktivní v textilním podnikání a později společně založili v Šumperku obchod s přízí a plátnem. Postupně koupili další budovy a zahájili vlastní výrobu textilu. Firma měla roku 1804 320 ručních stavů a zaměstnávala 275 tkalců a více než tisíc přadláků. V roce 1802 bratři vybudovali i bělidlo v Rapotíně a roku 1812 přibylo další bělidlo v Rejhoticích. Po smrti Karla ho ve vedení podniku nahradil synovec Johann Kunz, který se po smrti Franze roku 1818 stal ředitelem firmy. Dědické spory ale způsobily bankrot podniku.[3]

Karl Adolf Wagner byl synem Franze Wagnera. Narodil se v roce 1806 a v roce 1834 zkrachovalou firmu převzal a obnovil výrobu. Zaměstnával 468 tkalců. Podporoval technologický rozvoj a mechanické předení, jehož průkopníky byly anglické, francouzské a belgické firmy. V roce 1839 inicioval vznik mechanické přádelny lnu a konopí v Šumperku, která byla první továrnou tohoto typu na Moravě. Vlastní stavba započala v roce 1841 a roku 1842 došlo k zahájení produkce. Karl Adolf působil jako obchodní ředitel podniku. Akcionáři byli četní šumperští měšťané.[3] Kromě toho byl i veřejně aktivní. Od roku 1841 zasedal v šumperské městské radě.[4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. V celostátních volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Uničov. Uvádí se jako majitel textilní továrny.[6] Patřil ke sněmovní levici.[7]

Roku 1848 se stal starostou Šumperku.[3] Podle jiného zdroje zastával starostenský post v období let 1850–1857. Coby starosta se zasadil o výstavbu kanalizace a rozšíření hřbitova. V roce 1854 získal rakouský zlatý záslužný kříž s korunou.[5]

V 60. a 70. letech 19. století prodělala Wagnerova firma stagnaci a úpadek v důsledku zostřené konkurence dalších mechanických přádelen. Wagner čelil kritice za špatné hospodaření podniku, musel rezignoval na funkce a odešel do Olomouce, kde roku 1877 zemřel. Jeho původní textilní firma zastavila výrobu v roce 1880. Tovární objekty pak převzala firma Oberleithner, jejíž členové byli rovněž politicky aktivní na lokální i celostátní úrovni.[3]

Město Šumperk mu udělilo čestné občanství. V roce 1939 byla po něm pojmenována ulice v centru města, třída Karla Wagnera (dnes ulice Ležáky).[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Wagner na Wikimedia Commons