Eduard Oberleithner

Profesí byl podnikatelem, spolumajitelem firmy Oberleithner a syn. Byl aktivní i veřejně a politicky. Zasedal v obecní radě v Šumperku.[3]

V mládí pracoval v manufaktuře, kterou vlastnil jeho otec Eduard Oberleithner starší. Od roku 1839 byl otcovým společníkem a spolumajitelem podniku. V roce 1839 se podílel na založení mechanické přádelny v Šumperku, byl členem výboru Společnosti pro mechanickou přádelnu v Šumperku. Poté, co otec zemřel, převzal plně vedení rodinné firmy. Byl rovněž podílníkem a jedním ze tří ředitelů mechanické přádelny v dnešní Loučné nad Desnou. Na počátku 50. let utvořil s bratrem Karlem Oberleithnerem akciovou společnost Oberleithner a spol. Společně pak v období let 1856–1858 založili mechanickou přádelnu v Hanušovicích, s pobočkou v Holbě. Podnik byl jednou z největších textilních firem v Rakousku. Roku 1873 byl Eduard Oberleithner povýšen do šlechtického stavu.[4]

Během revoluce roku 1848 působil jako nadporučík v národní gardě.[4] Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii městskou, obvod Šumperk.[5]

Po obnovení ústavního systému vlády se zapojil znovu do politické činnosti. K roku 1861 se uvádí jako majitel továrny, bytem v Šumperku.[6] V zemských volbách v roce 1861 byl tehdy zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, obvod Šumperk, Loučná, Staré Město.[7] Rezignoval roku 1865.[8] K rezignaci došlo koncem října 1865.[9]

Zemský sněm ho delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí. Opětovně byl zemským sněm do vídeňského parlamentu vyslán roku 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Olomouc, Šternberk, Šumperk atd.[10] Po volbách v roce 1873 se uvádí coby ústavověrný poslanec a jeden z 67 členů staroliberálního Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[11]

Od roku 1849 zasedal také v městské radě v Šumperku. V roce 1885 se uvádí jako předseda místního tělovýchovného spolku.[4] Do politiky vstoupil i jeho syn, podnikatel Heinrich Oberleithner.