Karl Moritz Zedtwitz

Narodil se v Čechách roku 1830. Pocházel z českoněmeckého šlechtického rodu Zedtwitzů, usedlého na Ašsku a to z jeho evangelické větve z Unter-Neubergu (dnes Podhradí). Jeho otcem byl hrabě Heinrich Albrecht Zedtwitz (1786–1849), matkou Anna von Zernek. Sídlil na statku Unter-Neuberg a Schönbach.[1] Angažoval se ve vedení protestantské církve v Čechách.[3]

V 60. letech 19. století se zapojil do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Aš – Hranice).[4] Mandát obhájil v tomto obvodu i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[5] V zemských volbách roku 1870 kandidoval ve svém obvodu, ale porazil ho Georg Huscher.[6] Následně se ale patrně členem zemského sněmu dodatečně stal, protože roku 1871 byl sněmem delegován do Říšské rady (viz níže). Zemským poslancem se stal v řádných zemských volbách roku 1872, nyní za velkostatkářskou kurii (nesvěřenecké velkostatky).[7] Mandát v ní obhájil v zemských volbách roku 1878.[8] Byl členem takzvané Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná strana, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik),[1] respektive Strany ústavověrného velkostatku coby jejího šlechtického spojence.[9][10]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm poprvé 13. dubna 1869 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů).[1] Znovu byl do vídeňského parlamentu zemským sněmem delegován v roce 1871. 20. února 1871 složil poslanecký slib, opětovně složil slib v Říšské radě 7. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy sem byl zvolen za velkostatkářskou kurii, a mandát obhájil v následných volbách roku 1879, volbách roku 1885, volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1901.[11] V Říšské radě tak zasedal trvale po téměř 40 let.

Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého (staroliberálního) Klubu liberálů (Club der Liberalen).[12] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[13] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[14] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[15] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[16] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[17] Po volbách roku 1897 se uvádí jako ústavověrný velkostatkář.[18]

V září 1857 se oženil s Elise von Meidel (narozena 1838) a měli spolu šest dětí.[1]

Zemřel v lednu 1915 na svém zámku v Neuberku u Aše.[3]