Karel z Janovic

Jan Karel Janovský z Janovic, též Jean Charles Danowitz či Jean Charles Dianowitz či Jean Charles d'Yanowitz, ale také Johann Karl Janowsky von Janowitz, zvaný Besme nebo Bême jindy uváděno pouze Jan nebo Karel Janovský z Janovic či Jan z Janowicz (zavražděn † 1575 / 1577 v Bouteville, pohřben v Angoulême) byl český šlechtic (podle francouzů württemberčan, neboť je vnímán jako syn Jana Viléma Janovského z Janovic, štolby na württemberském dvoře) ve službách rodiny de Guise (Lorraine-Guise), zuřivý pronásledovatel hugenotů. Když se Janovský vracel ze Španělska, kam ho poslal vévoda de Lorraine-Guise, zajali ho protestanti ze Saintonge u města Jarnac. Na útěku z vězení se k Janovskému připojil kapitán Brétauville (horlivý protestant), který ho však nechal uvěznit boutevillskou posádkou a probodl ho mečem na hradě Bouteville, jehož byl kapitán Brétauville guvernérem. Mrtvé tělo Jana Karla Janovského z Janovic identifikoval Philippe de Volvire, markýz de Ruffec, který velel katolickému městu Angoulême, a nechal zde Janovského pohřbít.

Jan Karel Janovský z Janovic byl synem Viléma Janovského z Janovic (Wilhelm von Janowitz, zvaný Böhem nebo Böhmer), fortifikačního rádce a burgfojta na Hohenasbergu u baden-durlašského markraběte Karla II. (vládl 1553-1577), předtím na Hohentübingen u württemberského vévody Christopha (vládl 1550-1568), kdy se pod velením Viléma z Janovic vedlo vojenské tažení na Hohenrechberg.

V prosinci 1571 přišel s králem do Paříže, kde již se činily přípravy k válce se Španělskem. Tu však Kateřina Medicejská dorozuměla se s Guisy, a dne 22. srpna 1572 byl Coligny jdoucí od krále z Louvru postřelen od najatého vraha Maureverta. To bylo předzvěstí noci Bartolomějské (24. srpna), jejíž první obětí byl Coligny.

V průběhu Bartolomějské noci smrtelně zranil probodením hrudi a vyhozením z okna (vrhal tělo oběti oknem z třetího nejvyššího patra domu v ulici Béthisy ve čtvrti kde se nachází kostel Saint-Germain-l’Auxerrois nedaleko Louvru) admirála Colignyho. ((Tělo ještě dýchající oknem bylo hozeno na dvůr, kde Jindřich de Guise Colignyho kopl do obličeje, a sluha vévody z Nevers uťal Colignymu hlavu, již zanésti chtěli do Říma. Mrtvola Colignyho potom byla pověšena na šibenici montfauconské.)) Jako odměnu za svůj čin získal Janovský ruku Anny Isabelly d'Arne (Anna Isabelle D'Arnauld), nemanželské dcery lotrinského kardinála Karla de Guise nebo kardinála Ludvíka I. de Guise, s níž se v roce 1572 oženil.[1] Byl zabit v září 1575 na útěku z protestantského vězení.

Zmiňuje ho Voltaire ve svém eposu Henriada a Alexandre Dumas v románu Královna Margot.