Karel Exner (duchovní)

Karel Exner (* 21. prosince 1920 Studenec) je český římskokatolický kněz, dlouholetý novopacký farář a emeritní probošt královéhradecké kapituly.

Narodil se 21. prosince 1920 v tkalcovské rodině Karla a Anny Exnerových, za sourozence měl tři starší sestry. Ke kněžství směřoval již od mládí, vystudoval gymnázium v Jilemnici a v roce 1939 vstoupil do kněžského semináře v Hradci Králové, kde patřil mezi jeho spolužáky pozdější arcibiskup Karel Otčenášek. Na kněze byl vysvěcen 3. června 1944, následující den sloužil primici v rodném Studenci.[1][2]

Po vysvěcení nastoupil jako kaplan v Jaroměři, kde prožil konec druhé světové války. Od roku 1946 působil samostatně v Horních Štěpanicích.[1]

Dne 25. července 1950 byl zatčen Státní bezpečností a internován v pracovním táboře v Želivě. Po roce byl přemístěn do pracovního a převýchovného tábora v Hájku. V roce 1953 byl povolán do Pomocných technických praporů, v nichž pracoval na Slovensku na stavbách ve Zvolenu, Banské Bystrici či Pezinku.[1]

V květnu 1954 byl propuštěn do civilu a získal místo skladníka v továrně v Zálesní Lhotě. O rok později obdržel státní souhlas k duchovnímu působení a svoji činnost začal v Posázaví: rok a půl strávil ve Chřenovicích, poté se stal farářem ve Světlé nad Sázavou.[1]

Roku 1976 byl státní mocí přeložen do Hostinného, odkud v roce 1982 přešel do Nové Paky, kde se zasloužil mimo jiné o obnovu kostela sv. Mikuláše a klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie.[1][2]

V roce 1991 byl jmenován proboštem královéhradecké kapituly, roku 2003 mu byl udělen titul monsignore a roku 2006 se stal čestným občanem Nové Paky.[1]