Karel Emil z Fürstenbergu

Pocházel z významné šlechtické rodiny Fürstenbergů, narodil se v Praze jako druhorozený syn knížete Maxmiliána Egona I. Fürstenberga (1822–1873), matka Leontina (1843–1914) patřila ke knížecí rodině Khevenhüller-Metsch. Karl Emil od roku 1892 působil v diplomatických službách a vystřídal nižší posty v několika evropských zemích. I když v české politice nijak aktivně nevystupoval, spolu se starším bratrem se hlásil ke Straně ústavověrného velkostatku.[1] Po sňatku v roce 1902 byl vyslaneckým radou v Bruselu a v letech 1905–1909 velvyslaneckým radou v Petrohradě. Pak postoupil do vyšších funkcí a byl vyslancem v Sasku (1909–1911) a Rumunsku (1911–1913). Nakonec se stal rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsku (1913–1918), po rozpadu monarchie odešel do výslužby. Byl též c.k. tajným radou, komořím a v roce 1920 získal Řád zlatého rouna.

V roce 1902 se na zámku Keszthely oženil s hraběnkou Marií Festeticsovou (1881–1953), dcerou významného uherského magnáta Tassila Festeticse (1850–1933), který byl v roce 1911 povýšen do knížecího stavu.[2] Z jejich manželství pocházelo pět dětí, pokračovateli mužské linie byli synové Tassilo (1903–1989) a Georg (1923–2008). Dcera Antonie (1905–1988) se stala manželkou knížete Karla VI. Schwarzenberga (1911–1986), jejich synem byl pozdější český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (* 1937). K potomstvu Karla Emila patří také vnučka Ira von Fürstenberg (* 1940), která se v 60. letech 20. století prosadila jako filmová herečka.

Karlův starší bratr Maximilián Egon II. z Fürstenbergu (1863–1941) patřil k významným osobnostem v Čechách, byl též členem rakouské Panské sněmovny.[3] Po vzniku Československa prodal státu své hlavní sídlo v Lánech a později i hrad Křivoklát.

Z příbuzenstva Karla Emila se diplomacii věnoval také jeho strýc hrabě Rudolf Khevenhüller-Metsch (1844–1910), který byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii.