Karel Dodal

Po skončení první světové války, které se účastnil jako voják, se začal učit lakýrníkem. Brzy se uplatnil jako malíř kulis v pražském divadle Uranie, kde si také příležitostně zahrál malé role. Od poloviny 20. let našel uplatnění jako kreslíř a filmový odborník v pražské filmové společnosti Elekta Journal, pro niž vytvářel filmové triky, kreslené grafy a animované reklamní snímky. Dlouholetou spolupracovnicí Dodala se stala jeho partnerka a později manželka Hermína Týrlová. Kreslené filmy, na kterých Dodal pracoval, byly převážně reklamy. Zpravidla šlo o krátký humorně laděný snímek, do jehož závěru bylo zakomponováno reklamní sdělení (Poučení kocoura Felixe, Bimbovo smutné dobrodružství) a jež byly v kinech promítány před hlavním filmovým programem. Na konci 30. let, se změnou strategie Elekta Journalu, ztratili manželé Dodalovi produkční základnu. Jejich pokus o založení vlastního ateliéru se nezdařil. V roce 1932 se setkal Karel Dodal s Irenou Leschnerovou, rozenou Rosnerovou, s níž ho spojila vize tvorby moderního evropského animovaného filmu. Založili v Praze Ire-Film, první profesionální ateliér animovaného filmu. Hlavní animátorkou ateliéru se stala Dodalova první manželka, která se po rozvodu vrátila ke svému dívčímu jménu Týrlová. Ekonomickou základnu produkce vytvářely filmové reklamy. V roce 1935 získali první velkou a prestižní zakázku od Radiojournalu a natočili - spolu s loutkářem Josefem Skupou první kreslený celovečerní naučný snímek "Všudybylovo dobrodružství". Hudbu k filmu složil Jaroslav Ježek a v jejich ateliéru se tenkrát seznámil s možnosti filmové animace mladý Jiří Trnka. V období 1934 - 1938 natočil Ire-film na 30 filmů, které vytvářejí etalon moderní české filmové reklamy. O uměleckém programu této dvojice svědčí např. filmy "Fantasie érotique" či "Myšlenka hledající světlo", a také řada scénářů nerealizovaných snímků. Krize konce 30. let se odrazila v absenci poptávky po reklamních filmech a Ire-film v roce 1938 končil produkci. Manželé uvažovali o emigraci do Paříže, resp.USA, odejet včas se podařilo pouze Karlu Dodalovi. Jeho žena odeslala na počátku Protektorátu do USA filmové vybavení ateliéru včetně kamery a kopie reklamních filmů.(Filmy se vrátily do Prahy až v roce 1989.) Irena Dodalová byla pak na počátku 40. let deportována do ghetta Terezín. Dodalovi se znovu setkali až po skončení druhé světové války, kdy se v USA snažili navázat na svou někdejší produkci animovaných filmů. Dodal se věnoval i přednáškové činnosti, ale v praxi se manželům příliš nedařilo, a proto přijali pracovní nabídku z Argentiny, kde natáčeli mimo jiné kreslené výukové a reklamní filmy. Počátkem šedesátých let se Dodal již bez manželky vrátil zpět do USA, kde se uplatnil jako filmový technický expert v NASA.[1]

. .[2]

[3] V Americe žil až do své smrti.