Karel Bondy

Karel Bondy (21. prosince 1906, Praha[2] – 22. ledna 1945, Neubrandenburg v Německu[3]) byl český podnikatel, advokát, finančník, politik a odbojář.

JUDr. Karel Bondy
Karel Bondy[1]
Jiná jména(krycí): „Evžen Březina“,
„Vyskočil“, „Šavrda“,
„Dobrnický“, „Čermák“
Narození21. prosince 1906
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. ledna (nebo 22. ledna) 1945
Neubrandenburg
Německá říše Německá říše
BydlištěPraha
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel a právník
ChoťZdena Zafouková
RodičeMax Bondy (otec);
Žofie Anscherlik (matka)
PříbuzníEmile Bondy (sestra);
Ruda Bondy (sestra);
Filip Bondy (děd);
Terezie Aronová (babička)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí a studia

Narodil se v Praze jako syn JUDr. Maxe Bondyho a Žofie Anscherlik (byl zároveň vnukem českého rabína Dr. Filipa Bondyho). Vystudoval gymnázium v Praze II. Slovenské ulici. Studium práv na Karlově univerzitě ukončil úspěšně 23. května 1930.[4]

Za studentských let byl činný v levicovém Etickém hnutí československého studentstva. Několik let pokladník spolku studentů práva Všehrd. Působil také jako funkcionář ČSSD[5] a organizace YMCA. Též byl členem řádu svobodných zednářů.

Advokátní praxe

Od roku 1936 začal pracovat jako advokát. Činný byl i jako tajemník organizace pomáhající emigrantům prchajícím před nacismem z Německa a jako předseda pražského Společenského klubu. Na podzim 1938 byl pro svůj židovský původ ze Společenského klubu vyloučen. Zároveň ztratil i své členství v advokátní komoře.[6]

Rodinný život

Dne 23. června 1930 se v Praze oženil s JUDr. Zdeňkou Zafoukovou (* 27. února 1905 Praha),[3] kolegyní ze studií (promovali na právnické fakultě stejného dne).[7] Po vzniku Protektorátu se manželé Bondyovi rozvedli. Manželství bylo bezdětné.[8]

Protinacistický odboj

Přestože měl možnost po okupaci Československa odejít do emigrace (měl afidavit do Anglie a vízum do Francie), rozhodl se v okupovaném Československu zůstat.

Začátkem září 1938, když byly vládou zveřejněny podrobnosti tzv. čtvrtého plánu českoněmeckého vyrovnání, vznikl z odporu veřejnosti Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), který se později přetvořil v odbojovou organizaci. Karel Bondy působil jako člen jeho prvního a druhého vedení až do října 1941, kdy byl za svou činnost zatčen gestapem.

Činnost v odboji

Do ilegality odešel poté, co byl propuštěn po svém prvním zatčení. Spolupracoval s několika odbojovými skupinami; skupinou kolem Antonína Pešla, poté se skupinou profesora dr. Vojtěcha Čížka a se skupinou profesora Volfganga Jankovce. Soustřeďoval se na organizační a zpravodajskou činnost, organizoval ilegální odchody do zahraničí, podílel se i na vybudování radiového spojení s Londýnem a pomáhal ukrývat osoby pronásledované gestapem.

Autorsky se podílel na formulování programu odbojové skupiny Za svobodu. Byl členem společného vedení ÚVODu. Během své ilegální činnosti Bondy užíval různá krycí jména, z nichž nejčastější byl Evžen Březina, dále Vyskočil, Šavrda, Dobrnický, Čermák aj.

Gestapo dlouho pátralo po Březinovi. Vyšetřovatelé gestapa nevěděli, že se jedná o krycí jméno JUDr. Bondyho (o němž se dlouho domnívali, že odjel do ciziny). Teprve po Krásově zatčení bylo již jisté, že mu je gestapo na stopě. U jeho paní JUDr. Zafoukové-Müllerové pátrali po fotografiích, což bylo neklamnou známkou, že vědí, po kom pátrají. JUDr. Bondy byl varován a paní Mileně Fischerové-Balcarové sdělil ještě den před svým zatčením, že po zařízení všeho potřebného zmizí.

Zatčení

Poprvé byl zatčen několik dní po okupaci. Důvodem byla jeho pomoc německým emigrantům. Po necelých třech týdnech byl ale propuštěn. Dne 20. října 1941 byl u Karlínského viaduktu přepadovým oddílem gestapa zatčen podruhé a odvezen do Petschkova paláce (Pečkárny), kde byl vyslýchán a mučen. Byl zadržen tak rychle, že nestačil požít jed, který měl pro ten případ vždy u sebe. Poté byl vězněn ve věznici gestapa na Karlově náměstí a posléze na Pankráci. Většinou byl v samovazbě.

V červnu 1944 byl odvezen do věznice v Gollnowě u Štětína (dnes Goleniów v Polsku), kde se mu vedlo poměrně dobře. Dne 24. října 1944 byl soudem v Drážďanech jako Žid vyloučen z procesu s K. J. Benešem a Ing. Bulíčkem. Dne 14. listopadu 1944 byl odsouzen zvláštním senátem v Berlíně k trestu smrti. Spolu s ním byli souzeni doc. Josef Fischer, MUDr. Viktor Kaufmann a Anna Pollertová, pracovnice Ženské národní rady, která této skupině opatřovala a financovala řadu ilegálních bytů.

Koncem roku 1944 byl převezen do vězení v Neubrandenburgu. Byl popraven ve zdejší Winterfeldhalle, v rámci nacistické strategie likvidace osobností demokratických elit dříve, než budou osvobozeny (podobně byl popraven Dietrich Bonhoeffer nebo někteří členové Bílé růže).

Poprava

Databáze obětí holocaustu uvádí datum Bondyho popravy (a tedy smrti) 22. ledna 1945.[3] Jakožto osoba židovského původu byl prakticky s jistotou popraven oběšením.

Odkazy

Reference
  1. VOZKA, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje. Praha: nakladateství Práce, 1946. 152 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online.
  2. Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-17.
  3. Databáze obětí holocaustu: Karel Bondy [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2020-12-27]. Dostupné online.
  4. Matrika doktorů UK: Karel Bondy. Praha: Univerzita Karlova Dostupné online.
  5. Archivovaná kopie. www.cssd.cz [online]. [cit. 2008-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-07.
  6. www.matice-moravska.cz [online]. [cit. 2006-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-05.
  7. Matrika doktorů UK: Zafoukalová Zdeňka [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
  8. SOPÚCHOVÁ, Daniela. Česká, slovenská a polská advokacie v období nesvobody. , 2013/2014. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. . Dostupné online.

Literatura
  • VOZKA, Jaroslav. JUDr. Karel Bondy - revolucionář z profese. Praha 1946.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 116.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 48–49.
  • SOPÚCHOVÁ, Daniela. Česká, slovenská a polská advokacie v období nesvobody. , 2013/2014. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. . Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.