Karel Albert Sardinský
Karel Albert Sardinský (Carlo Alberto Amedeo di Savoia, 2. října 1798 – 28. července 1849) byl v letech 1831 až 1849 předposlední král sardinsko-piemontský, vévoda savojský, piemontský a aostský. Předtím byl v letech 1800 až 1831 knížetem z Carignana.
| Karel Albert | |
|---|---|
| Sardinsko-piemontský král vévoda savojský kníže carignanský | |
 | |
| Karel Albert | |
| Doba vlády | 27. dubna 1831 – 23. března 1849 |
| Úplné jméno | Carlo Alberto Amedeo di Savoia |
| Narození | 2. října 1798 |
| Turín, Sardinské království | |
| Úmrtí | 28. července 1849 |
| Porto, Portugalské království | |
| Pohřben | Bazilika Superga |
| Předchůdce | Karel Felix |
| Nástupce | Viktor Emanuel II. |
| Královna | Marie Tereza Toskánská |
| Potomci | Viktor Emanuel II. Ferdinand Maria Kristína |
| Dynastie | Savojští resp. savojsko-carignanští |
| Otec | Karel Emanuel Savojsko-Carignanský |
| Matka | Marie Kristýna Saská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Albert byl prvním panovníkem Sardinsko-piemontského království z vedlejší carignanské větve savojské dynastie. Stalo se tak poté, co zemřel poslední mužský příslušník savojské hlavní linie, král Karel Felix Sardinský.
Politické působení
Poté, co se Karel Albert stal králem, zavedl liberální reformy a v roce 1848 podpořil přijetí ústavy Statuto Albertino. Tato jako jediná z italských ústav přečkala rok 1849; později se stala první ústavou sjednoceného Italského království a formálně zůstala v platnosti až do roku 1948.
Karel Albert se v letech 1848 a 1849 angažoval za sjednocení Itálie, což vedlo k první italské válce za nezávislost, ve které však bylo sardinsko-piemontské království poraženo. Největší porážky sardinskému vojsku uštědřili Rakušané pod vedením maršála Radeckého v bitvách u Custozzy a u Novary. Tyto vojenské neúspěchy vedly k abdikaci krále Karla Alberta dne 23. března 1849. Na sardinsko-piemontský trůn poté nastoupil jeho prvorozený syn Viktor Emanuel II., který o 11 let později stanul v čele sjednocené Itálie jako její král.
Karel Albert zemřel v portugalském městě Porto čtyři měsíce po své abdikaci. Byl tak posledním z řady čtyř po sobě jdoucích sardinských panovníků, kteří abdikovali na své funkce.
Rodina
V roce 1817 se tehdejší carignanský kníže Karel Albert oženil se svojí vzdálenou sestřenicí Marií Terezou Toskánskou, která byla mladší dcerou toskánského velkovévody Ferdinanda III. Pár měl 2 syny a dceru, která ale po roce zemřela:
- Viktor Emanuel II. (1820–1878), pozdější sardinský a italský král
- Ferdinand (1822–1855), vévoda z Janova
- Maria Kristína (1826–1827)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Albert Sardinský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Karel Felix |
 |
Sardinsko-piemontský král 1831–1849 |
|
Nástupce: Viktor Emanuel II. |
