Karel Čulík (politik)

Karel Čulík, uváděn též jako Karel Czulík[2] (2. března 1822 Strupčice24. května 1912 Král. Vinohrady[3]), byl rakouský a český právník, notář a politik, v 70. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Karel Čulík
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1875  1878[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str.

Narození2. března 1822
Strupčice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. května 1912
Král. Vinohrady
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
DětiJaroslav Čulík
Profesepolitik
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Vystudoval gymnázium a pak práva na vysoké škole. 27. října 1846 nastoupil jako praktikant ke kriminálnímu soudu v Praze. 15. listopadu 1847 byl jmenován akcesistou u patrimoniálního úřadu ve Vysokém Chlumci. 28. března 1850 se stal auskultantem a 26. března 1851 adjunktem u soudu v Třebíči a Svitavách, později v Kyjově. 3. února 1857 byl na vlastní žádost jmenován notářem v rámci nové organizace notářské profese v Rakousku. Působil v Černém Kostelci (notářskou kancelář zde otevřel 26. května 1856[4]), později v Nových Benátkách, Karlíně a na Královských Vinohradech, kde pak sídlil po 40 let. Výkon notářské profese opustil teprve rok před smrtí, tedy ve věku téměř 90 let. Působil jako viceprezident české notářské komory.[2]

Byl aktivní i ve veřejném životě. Ve všech místech, kde pobýval, byl volen do obecní samosprávy. Stal se historicky prvním okresním starostou v okrese Nové Benátky. Získal Řád Františka Josefa. Černý Kostelec mu udělil čestné občanství. Byl členem staročeské strany (Národní strana).[2]

V 70. letech 19. století se zapojil do zemské politiky. V doplňovacích volbách roku 1875 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Čáslav – Chotěboř – Golčův Jeníkov).[5] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně manifestačně zvolen v doplňovacích volbách roku 1876.[6]

Zemřel roku 1912 na Královských Vinohradech a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.[3]

Odkazy

Reference

  1. V rámci politiky pasivní rezistence se na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. Úmrtí. Národní listy. Květen 1912, roč. 52, čís. 143, s. 3. Dostupné online.
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily, sign. VIN Z6, s. 292
  4. Kronika města Kostelce nad Černými lesy z roku 1912 – 6. část [online]. hradec1.cz [cit. 2013-09-13]. Dostupné online. (česky)
  5. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/002schuz/s002001.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/002schuz/s002001.htm

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.