Kaple svatého Michaela archanděla (Bezděz)

Do dějin českého národa se Bezděz zapsal osudy svých obyvatel, které inspirovaly řadu českých umělců k vytvoření významných děl v oblasti literární, hudební a výtvarní. Mezi nevýznamnější obyvatele patří královna Kunhuta, která byla na Bezdězu vězněna od roku 1279 spolu se svým synem Václavem II..

Český král Přemysl Otakar II. v průběhu 60. let 13. století vzhledem k výhodné poloze osady Bezdězu, dal pokyn k vystavění mohutného kamenného hradu. Hrad sloužil jako obrana obchodní cesty, která vedla z Prahy do Žitavy a také proti stále větší rozpínavosti sousedících rodů Markvarticů a Ronovců. Stavbu prováděla královská stavební huť, která působila na všech významných stavbách Přemysla Otakara II. Stavba gotického hradu trvala pouze necelých 15 let a je považována za nejmodernější a nejdokonalejší hradní stavbu 13. století. Velkolepá kaple vypovídá o tom, že slohová orientace mistrů, kteří budovali Bezděz, byla nejspíše hesenská. Zajímavostí je, že kaple byla dostavěna až po skonu Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli. Roku 1283 byl Bezděz navrácen do vlastnictví krále. Hrad byl rovněž v zástavě pánů z Dubé, které vyplatil Karel IV. a stal se dočasným vlastníkem Bezdězu. Podle většiny pramenů v roce 1398 král Václav IV. zastavil hrad bratranci markraběti Prokopovi a na krátké období i bratrovi Zikmundovi. V roce 1624 se stal majitelem Albrecht z Valdštejna. Za jeho doby se stal hrad klášterem a v průběhu 17. století začala být kaple upravována pro potřeby kláštera. To vedlo k tomu, že se na území Bezdězu začali zabydlovat mniši. Poté byl hrad v držení různých šlechtických rodů.

Kaple je jednolodní prostora zaklenutá dvěma poli křížových kleneb a klenbou závěru. Před vstupem se nachází malá arkádová předsíň s lomeným portálem, nad kterým se objevuje vegetabilní motiv, kterým jsou zdobeny různé architektonické prvky v celé kapli. Světlo do kaple proniká přes dvě řady gotických lomených oken (zasklená jsou pouze okna na vnější straně kaple.) V západní části se nachází tribuna určena pro krále. Ve východní části pak oltář, sedile, které bývaly využívány i k poslechu bohoslužeb. Ve střední části pak najdeme sakristii.

Do předsíně kaple, která je sklenutá na dva osmiboké pilíře, vstupují návštěvníci po třinácti schodech. Vchod je do krátké arkádové chodby. Z předsíně do svatyně se vchází po dvou schodech portálem, který je sedm metrů vysoký a jeho tympanon zdobí vegetabilní motiv – Strom života. Vpravo od vstupního portálu na západní straně lodi, stojí tribuna s netradičním vchodem z patra. Tribuna je podpírána dvěma hrotitými oblouky. V jižní zdi je umístěno točité schodiště, které vede na kůr a na ochoz vedoucí z kaple k velké věži podél paláce. Tribuna byla využívána panovníkem při bohoslužbách. Pro veřejnost je v této době zpřístupněna pouze dvakrát do roka. K uložení mešního nádobí a roucha sloužila sakristie, která se nachází ve střední části. Sakristii osvětlovalo z nádvoří pouze malé okénko. Nad portálem najdeme znak stromu s ještěrkou, která symbolizovala plodnost. V té době se věřilo, že pokud se žena pod portálem projde, do roka přijde do jiného stavu.

Dalším rysem bezdězské kaple jsou sedile. Tyto výklenky podél obou bočních stěn sloužily k odpočinutí při modlitbách. Na svorníku žeber klenby najdeme ještě dnes pozůstatky vylomeného otisku štítu. Neví se, zda to byl znak královský nebo některého z pánů české šlechty.

V místech nad sedíliemi se nachází ochoz. Z ochozu kaple, který byl součástí opevnění, byla možnost pozorovat hlavní bránu a skrz nezasklená okna se účastnit bohoslužby. Tento typ ochozu se v českých zemích vyskytoval zřídkakdy, avšak pro francouzské burgundské kaple je běžný. Ochoz, který odlehčuje silné zdivo, je široký tři metry a byl především zhotoven za účelem obrany, měl tedy i vojenský charakter. Sloužil k zajištění bezpečnosti pozdějšího vstupu z této východní strany a v případě potřeby se z ochozu mohla stavba chránit ze tří světových stran. Skalnatého srázu stavitel využil tak, že na něm vystavěl nevysokou zídku, z níž pak stráž mohla lépe vyhlížet nepřítele. Okna kaple mají kružbu ve tvaru volného pětilistu a sférického rovnoramenného kříže. Kaple byla osvícena přes dvě řady gotických lomených oken. Ostění oken je jemně profilované, okna byla původně zasklena a vyplněna vitrážemi, což dokládají drážky v jejich profilaci.

I nosný systém je velmi zajímavý. Na plochých talířových patičkách vystupují od země oblé přípory bez dělicích výžlabků a polygonálních soklíků. Mezi soklíky a patky byly vloženy malé klínky. „Přípory vrcholí štíhlými kalichovitými, nahoře trojdělenými hlavicemi s prstenci dole vykrojenými jemným výžlabkem a nizoučkou trojdílnou krycí deskou. Celek završuje trojice kalichovitých hlavic."[2] Hlavice jsou zdobeny vegetativním motivem.

Pod kaplí je umístěna podzemní hrobka, v níž byly uloženy ostatky všech mnichů zemřelých v klášteře. Ostatky mnichů byly v roce 1910 vyzvednuty, přeneseny do obce Bezděz a pohřbeny na hřbitově u farního kostela.

Ještě v polovině 19. století jsme mohli vidět po všech stěnách kaple zbytky maleb, které zde vznikly v roce 1724 a roku 1844 byly otlučeny a přebíleny vápnem spolu se všemi budovami Bezdězu. V letech 1912-1913 byla kaple nákladně opravena Arnoštem z Valdštejna. Byla vyměněna a doplněna celá řada pískovcového ostění, žeber a kružeb, poškozené články byly případně zrestaurovány. Projekt vypracoval vídeňský architekt Humbert Walcher z Moltheimu a práce na hradě vedl stavitel a architekt Rudolf Rösler z České Lípy. Omítnutí, vydláždění a zasklení oken proběhlo v 60. letech 20. století.

• 
  Portál do kaple
• 
  Tympanon nad hlavním portálem
• 
  Portál do kaple, sakristie a tribuna
• 
  Tympanon nad portálem do sakristie
• 
  Tribuna
• 
  Ochoz a gotická okna
• 
  Vegetabilní motivy
• 
  Jedna z patnácti kapliček na cestě k hradu