Kao Kung

Kao Kung používal zdvořilostní jméno Su-čching (čínsky pchin-jinem Sùqīng, znaky zjednodušené 肃卿, tradiční 肅卿) a umělecký pseudonym Čung-süan (čínsky pchin-jinem Zhōngxuán, znaky 中玄).

Kao Kung se narodil počátkem roku 1513 v Sin-čengu v provincii Che-nan. Soustředil se na studium konfucianismu a skládal úřednické zkoušky, jejich nejvyšší stupeň, palácové zkoušky složil mezi nejlepšími roku 1541.

Po zkouškách dostal místo v akademii Chan-lin. Postupně stoupal v hodnostech a úřadech. Od roku 1552 devět let sloužil jako učitel následníka trůnu, pozdějšího císaře Lung-čchinga (vládl 1567–1572). Lung-čching ho měl za nejdůvěryhodnějšího a nejoblíbenějšího ze svých učitelů.[1] Zastával funkce náměstka ministra obřadů, náměstka ministra státní správy a roku 1565 se stal ministrem obřadů.

V dubnu 1566 byl s podporou prvního velkého sekretáře Sü Ťiea společně s Kuo Pchuem jmenován velkým sekretářem. Záhy byl však cenzorem obviněn z neloajality k panovníkovi, útok považoval za inspirovaný Sü Ťiem a začal mu oponovat.[2] Byl talentovaným politikem, rozhodně hájícím své postoje, ale i nemálo domýšlivým až neomaleným.[2] Opatření, která považoval za správná, agresivně prosazoval bez ohledu na precedenty a pravidla, což ho vystavovalo kritice kontrolních úřadů.[3] Jeho tendence ke koncentraci moci ve vlastních rukách spojená s nedostatkem taktu oslabovala jeho politickou pozici a znemožnila mu získání silné politické podpory mezi úřednictvem, což vedlo k jeho relativně brzkému pádu.[4]

Začátkem roku 1567 zemřel císař Ťia-ťing. Sü Ťie sestavil (s pomocí Čang Ťü-čenga, tehdy zástupce velkého sekretáře) Ťia-ťingův poslední edikt, „politickou závěť“ a zorganizoval nástup na trůn císařova syna Lung-čchinga.[5] Odmítl přitom pomoc ostatních velkých sekretářů, včetně Kao Kunga, což posílilo rozpory mezi nimi.[6] Sü i Kao se v první polovině roku 1567 prostřednictvím svých stoupenců vinili z různých přehmatů. Nicméně vlna žalob, která se snesla na Kao Kunga, byla silnější a v červnu 1567 musel odejít z úřadu.[7]

Následující rok byl však nucen rezignovat i Sü Ťie a naopak Kao Kung se s pomocí svého dlouholetého spojence Čang Ťü-čenga začátkem roku 1570 vrátil do úřadu velkého sekretáře. Současně – velmi neobvykle – vykonával i funkci ministra státní správy.[8] Po návratu čistil úřady od svých kritiků, a protože jeho spojenec Čang Ťü-čeng měl dobré a těsné vztahy s císařskými eunuchy, společně brzy získali kontrolu nad celou administrativou.[9] S Čang Ťü-čengem ozdravil státní finance,[10] posílil regionální administrativu jmenováním schopných úředníků,[9] uzavřel mír s mongolským Altan-chánem, který ukončil několik desetiletí válčení na severní hranici říše Ming. Problémy státu řešil efektivně, nicméně případ od případu, bez celkové reorganizace administrativy.[8][pozn. 1] Autoři oficiální historie mingské říše (Ming-š’) jeho styl vlády vystihli slovy

Roku 1571 vytlačil z velkého sekretariátu prvního sekretáře Li Čchun-fanga, bývalého Sü Ťieova spojence, a zaujal jeho místo. Roku 1572 se však s Čang Ťü-čengem rozešel,[8][pozn. 2] znepřátelil si i eunuchy císařského paláce a po smrti Lung-čchinga roku 1572 byl proto nucen rezignovat. Dožil ve svém rodišti, kde se věnoval psaní pamětí Ping-tcha i-jen (病榻遺言, „Poslední slova z lůžka nemocného“). Zemřel roku 1578.