Třídění

Třídění je proces kategorizace (seskupování) objektů podle podobných vlastností (cizím slovem klasifikace). Třídění je typicky závislé na úhlu pohledu, na zvyklosti v daném oboru (odpady, knihovnictví, kategorizace).

V informatice se třídění používá jako termín pro uspořádávání prvků do posloupnosti[1][2][3], přestože někteří autoři jej pociťují jako poněkud nepřesný[4][5], jiní dávají přednost slovu řazení[6] a někteří termín třídění zcela odsuzují jako nesprávný a doporučují používat v odborné literatuře v uvedeném významu pouze slovo řazení. Podobná situace je i v angličtině, kde se pro popis algoritmů používá slovo sort, sorting, nikoli ordering nebo collating (které se používá pro abecední řazení).

Definice slova v literatuře

Slovník spisovného jazyka českého[7][8] definici slova třídění neobsahuje. Příbuzné slovo tříditi definuje takto:

tříditi ned. (3. mn. -í, rozk. třiď) (co) rozdělovat, dělit, řadit, pořádat (do skupin, tříd) podle urč. hledisek (jakosti, váhy, délky, velikosti, barvy ap.): t. brambory, vejce, ovoce, vlnu, uhlí; t. časopisy, knihy, dopisy; t. a tříbit nápady (Staš.); třídění duchů (Dyk) vyváření skupin podle názorů; odb. desetinné třídění; žel. t. železniční vozy; předp. pro-, pře-, roz-, u-, vy-, za-; → nás. třídívati; bez předp.[9]

Encyklopedie „Výpočetní a řídicí technika“, která vychází z názvoslovné normy ČSN 36 9001 (nyní zrušené), obsahuje následující definici termínu třídění:

třídění (sorting, sort) сортировка – uspořádání položek dat tak, aby jejich klíče tvořily předem definovanou posloupnost.[1]

„

Pojem třídění se v programování používá trochu nepřesně pro označení činnosti, kterou bychom logicky asi spíše nazvali „uspořádání podle velikosti“. Nepůjde nám totiž o žádné rozdělování čísel, záznamů nebo prvků do nějakých tříd, ale pouze o stanovení jejich pořadí. V novější české odborné literatuře bývá tato operace někdy přesněji a výstižněji označována jako řazení. Termín třídění je však natolik historicky vžitý a běžně používaný, že se ho zde budeme i nadále držet.

 “
— Pavel Töpfer popisuje obtíže s volbou vhodného pojmu.[4]

Operace používané v databázích

Jenoznačný význam přinášejí databázové operace a jejich anglické názvy:

  • SELECT WHERE - filtruj a vyber z tabulky, tedy ze všech jejích záznamů, takovou jejich podmnožinu, ve které každý výsledný záznam splňuje dané kritérium.
  • SELECT ORDER BY - výsledné záznamy lineárně seřaď: uspořádej vzestupně, či sestupně, podle dané vlastnosti-sloupce.

A podle tohoto chápání operací a pojmů,

  • pokud operace řazení (seřazení) znamená lineární setřídění a hledání pořadí, a to bez vlivu na velikost skupiny, (O třech medvědech, O veliké řepě, Vařila myšička kašičku)
  • pak při rozdělení do podmnožin jde o roztřídění do skupin, zkrátka o třídění, podle hodnot dané vlastnosti (definující třídu), a to zas naopak bez úvah o pořadí. (Popelka, holubi a přebírání čočky a hrachu)

Nejednoznačné slovo sort

Na přesnost překladu původní a již zrušené normy mělo zjevný vliv v ní zmiňnované slovo "sort", které je však obdobně zavádějcí i v angličtině:

  • a sort - sorta, druh, skupina podle vlastnosti;
  • sort - třídit znamená podle souvislostí:
    • jak rozdělení do skupin,
    • tak seřazení, například algoritmus "bubble sort", bublinkové řazení.

Odkazy

Reference
  1. KRIŠTOUFEK, Karel. Výpočetní a řídicí technika. Praha: SNTL, 1982-01-01. 372 s. (Oborové encyklopedie SNTL). S. 309. (český)
  2. KUČERA, Luděk. Kombinatorické algoritmy. 2. vyd. Praha: SNTL, 1989. 287 s. (Matematický seminář SNTL). S. 89–103. (český)
  3. MINIHOFER, Oldřich; KRATOCHVÍLOVÁ, Jindra. Anglicko-český slovník výpočetní techniky. 1. vyd. Praha: SNTL, 1986. 287 s. S. 494. (český)
  4. TÖPFER, Pavel. Algoritmy a programovací techniky. 1. vyd. Praha: Prometheus, s.r.o., 1995. 299 s. S. 190 (178-213). (český)
  5. VALLA, Tomáš; MAREŠ, Martin; KRÁĽ, Dan. Recepty z programátorské kuchařky – Třídění [online]. 2011. Dostupné online.
  6. SATRAPA, Pavel. Perl pro zelenáče. 1. vyd. Praha: Neokortex, spol. s r.o., 1995. 224 s. S. 66. (český)
  7. Slovník spisovného jazyka českého. 2. vyd. Svazek 6. Praha: Academia, 1989. S. 244.
  8. Online slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český, 2011. Dostupné online.
  9. Heslo tříditi v online slovníku spisovného jazyka českého [online]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.