Atala (novela)

Úvod se odehrává v 1. čtvrtině 18. století a začíná popisem přírodních krás francouzské Louisiany a osudy zde žijících Indiánů. Jedním z nich je i slepý stařec Šakta (v originále Chactas) z kmene Načezů, který sice utrpěl od Francouzů značná příkoří, ale nezanevřel na ně. Roku 1725 přijme za vlastního Francouze Reného, který přijel do Ameriky, aby se stal přírodním člověkem, protože je rozčarovaný evropskou civilizací a pronásledován nepřízní osudu. Na lovu bobrů mu pak Šakta večer vylíčí příběh svého života.

Pohřeb Ataly, obraz Girodeta-Triosona z roku 1808

Poslední chvíle Ataly, obraz Luise Monroye z roku 1871

Smrt Ataly, obraz Rodolfa Amoeda z roku 1883

Oddíl Vypravování je opět rozdělen do několika částí a vypráví jej Šakta v první osobě. V části Lovci se dozvídáme, že Šakta je synem náčelníka. V sedmnácti letech jeho otec padne při střetnutí s nepřátelským indiánským kmenem, Šakta je zraněn, prchne na Floridu a zde je vychováván Španělem Lopezem. Ten jej začne učit křesťanské víře, ale Šakta, vychovaný jako pohan, Lopeze po dvou a půl letech opustí a odchází zpět ke svému kmeni. Cestou je přepaden nepřátelskými Indiány a odsouzen ke smrti upálením. Seznámí se s náčelníkovou dcerou Atalou a mladí lidé se do sebe zamilují. Atala pomůže Šaktovi uprchnout a uteče s ním. Po dlouhém bloudění pustinou je přepadne hrozná bouře. Zatímco se před ní ukrývají, Atala Šaktovi prozradí, že je tajná křesťanka, protože jejím skutečným otcem je Španěl Lopez a vychoval ji tak. Během bouře je objeví starý páter Aubry, který vede v pralese misijní stanici.

Následuje část Rolníci, ve které se Šakta jde s Aubrym podívat do vesnice, kde žijí Aubryho křesťanské ovečky. Atala mezitím odpočívá po dlouhé cestě v nedaleké jeskyni. Šakta je idylickým životem ve vesnici nadšen, seznámí se s mystikou křesťanských obřadů a představuje si, jak bude ve vesnici šťastně s Atalou žít. Jeho sny jsou zničeny v části Zlá sudba. Po návratu Šakty s Aubrym do jeskyně najdou Atalu v křečích po požití jedu. Atala tak vyřešila konflikt milostné vášně a víry. Matka ji totiž zaslíbila Bohu a Atala přísahala, že zůstane celý život pannou. Když potkala Šaktu, zjistila, že nedokáže svou přísahu dodržet, a tak se otrávila. Šakta v zoufalství obviňuje křesťanské náboženství, že je příčinou této tragédie. Aubry ale vysvětluje, že Atala nesprávně pochopila křesťanskou víru, protože ta jí umožňuje vzít tuto přísahu zpět. Stejně tak její matka neměla právo od ní takovou oběť žádat. Atala navíc nevěděla, že nemá právo rozhodovat o svém životě a smrti, ale Aubry ji uklidní, že její úmysly byly čisté a Hospodin ji určitě uvítá v ráji.

V části Pohřeb otec Aubry se Šaktou Atalu pohřbí a okolní příroda soucítí s jejich žalem. Šaktovi Aubry vysvětlí, že vše pozemské je pomíjivé, a Šakta přislíbí, že se stane křesťanem. Pak se navrátí ke svému kmeni.

Doslov obsahuje pesimistické úvahy o zmaru, jež postihuje lidské snažení, o věčném poutnictví lidí a o pomíjivosti věcí. Promluvá zde sám autor: „Tak pomíjí na světě vše, co bylo dobré, ctnostné, citlivé! Člověče, jsi jen prchavý sen, bolestné zdání! Žiješ jedině neštěstím, a to něco, co jsi, je toliko smutkem tvé duše a věčnou zádmučivostí tvého myšlení!“ Autor dále vzpomíná, jak na svých amerických cestách potkal skupinu putujících Indiánů, zbytek příslušníků kmene Načezů, kteří přežili krvavé boje s Francouzi a snaží se najít nějaké nové místo, kde by se mohli usídlit. Byla mezi nimi žena s mrtvým dítětem na klíně, které zemřelo, protože jeho matka kvůli strastiplnému putování neměla dost mléka. Autor brzy zjistil, že je to vnučka Reného, o kterém se dozví, že společně se Šaktou padl v bitvě s Francouzi, a že se Šakta dal pokřtít. I další osudy otce Aubryho byly tragické. Jeho misii zničili Čerokézové a Aubryho umučili. Jeho pozůstatky i pozůstatky Ataly odnesl Šakta ke svému kmeni, a ten je nyní společně s jeho ostatky a dalšími ostatky svých předků neustále, jak je jeho zvykem, nosí s sebou.[5]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Atala (novela)
• Dílo Atala ve Wikizdrojích (francouzsky)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Atala aneb Láska dvou divochů na poušti na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Atala – Internet Archive
• (anglicky) Atala – Encyclopædia Britannica
• (česky) Druhé vydání Jungmanova překladu Ataly z roku 1832