Zinkit

Zinkit (Haidinger, 1845), chemický vzorec (Zn,Mn2+)O (oxid zinečnatý s obsahem cca 6 % Mn), je šesterečný minerál. Nazván podle chemického složení.

Zinkit
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec (Zn,Mn2+)O
Identifikace
Barva žlutooranžová, červená, červenohnědá,...
Vzhled krystalu pyramidální
Soustava šesterečná
Tvrdost 4
Lesk diamantový
Štěpnost dokonalá
Index lomu nω = 2,013
nε = 2,029
Vryp žlutooranžový
Hustota 5,64-5,68 g ⋅ cm−3
Rozpustnost v kyselinách
Ostatní netaví se

Původ
  • metamorfní - primární minerál v metamorfovaném ložisku zinku (New Jersey, USA)
  • druhotný - vzniklý oxidací jiných minerálů v ložiscích zinkových rud
  • vulkanický - produkt vulkanické činnosti

Morfologie

Vzácně se vyskytující hemimorfní krystaly mají tvar pyramidy. Obvykle lístkovité, zrnité nebo celistvé agregáty. Dvojčatí podle {0001}.

Vlastnosti
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4, křehký, hustota 5,64-5,68 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {1010}, částečná podle {0001}, lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: žlutooranžová, červená, červenohnědá. Lesk diamantový, polokovový, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp žlutooranžový.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Zn 73,25 %, Mn 6,84 %, O 19,91 %, běžně příměsi Fe. Rozpouští se v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

Zinkit se dnes k průmyslovým účelům netěží.

Využití
Syntetický krystal zinkitu

Vzácné krystaly trvale vzbuzují pozornost sběratelů. Krystaly mohou být vytvořeny také uměle jako vedlejší produkt tavení zinku. Syntetické krystaly mohou být bezbarvé nebo v odstínech tmavě červené, oranžové, žluté až světle zelené.

Naleziště

Vzácně se vyskytující minerál.

  • Česko – Kutná Hora – staré struskové haldy v údolí říčky Vrchlice
  • Slovensko – v okolí Smolníku v Košickém kraji
  • Německo – Sasko – Schneeberg
  • USA – světový význam měla dnes již vydobytá ložiska zinkitu ve Franklinu a Sterlinu Hillu v New Jersey (USA), kde byl minerál doprovázen bílým nebo růžovým kalcitem, zeleným willemitem, šedým tefroitem a černým franklinitem.
  • a další.

Odkazy

Literatura
  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 504–506.
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Ilustrace František Rejl; Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. S. 246.
  • Minerály a drahokamy : Vyhledávání, určování a sběr minerálů a drahokamů. Příprava vydání Miroslava Procházková; překlad Pavel Povondra; Obálku navrhla Jana Šťastná. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k.s., 2001. 224 s. (Velký průvodce přírodou). ISBN 80-242-0696-X. Kapitola Oxidy a hydroxidy, s. 71.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.