Kaštel Sućurac

Kostel svatého Jiří

V konurbaci 7 měst pod souhrnným názvem Kaštela žije více než 40 000 obyvatel a je tak druhým největším městem ve Splitsko-dalmatské župě. Souměstí se vyvinulo kolem původních 7 osad nebo hradů (kaštelů). Rozkládá se na pobřeží Kaštelského zálivu v délce 17 kilometrů od města Trogir na západě po Split na východní straně zálivu.

Kaštel Sućurac je první ze 7 kastelů od východu. Dále jsou to směrem na západ:

• Kaštel Gomilica
• Kaštel Kambelovac
• Kaštel Lukšić
• Kaštel Stari
• Kaštel Novi
• Kaštel Štafilić

Biskupský palác z 15. století.

Nejstařší obranná pevnost v Kaštel Sućuraci byla postavena v roce 1392 splitským arcibiskupem A. Gvaldem.[3] Jejím účelem bylo chránit rolníky a ostatní obyvatele z osady Putalj, která se nacházela na svazích Kozjaku, poblíž malého kostela sv. Jiří. Další budova tvořila osadu u moře.

V roce 1488 si arcibiskup Bartol II. Averoldo nechal postavit letní rezidenci a svou konečnou podobu hrad dostal v roce 1509. Nejstarší středovou částí Sućuracu je kaštilac, dvůr opevněné vily palácového typu s otevřenou jižní stěnou s bohatě zdobenými okny ve vrcholně gotickém stylu. Na rozdíl od jiných vesnic je zde náměstí tvořeno na jižní straně rezidence.

V současné době zde sídlí městské muzeum s expozice archeologických artefaktů Putalje s názvem „Podvorje“ – Dvůr.

V roce 1875 se zde narodil římskokatolický duchovní, spisovatel a vlastenec Ante Alfirević SJ.

5. a 6. prosince roku 1943 byl Kaštel Sućurac bombardován spojeneckými letadly, což mělo za následek smrt 67 místních obyvatel, včetně zdejšího kněze. [4] [5] [6] 13. prosince bylo zabito dalších 38. Při útoku byl zničen farní kostel ze 16. století, z nějž zůstala stát pouze zvonice.

Za socialistické éry Jugoslávie byly oběti bombardování prohlášeny za oběti fašismu, který trval až do demokratických změn v Chorvatsku v roce 1990 a v roce 2007 byl ve městě odhalen obětem pomník. Na věži u arcibiskupského paláce je na kamenné desce seznam obětí.

V roce 2018 byl slavnostně zahájen provoz kláštera milosrdných sester služebnic určený pro péči o seniory.

• Ante Alfirević SJ, jezuita, katolický duchovní, kulturní činitel, filosof a teolog, katolický novinář a vydavatel, právník, vedoucí Chorvatského katolického hnutí v Dalmácii

• Mirko Parčina, chorvatský judista, trenér a jeden z průkopníků juda v Chorvatsku, významný organizátor kaštelského sportovního života, sportovní funkcionář, malíř, sochař a tvůrce užitého umění

• fra Bernardin Sokol, františkán, skladatel církevní a světské hudby, hudebník a hudební publicista, teolog a mučedník