Kaňk (352 m)

Kaňk, dříve zvaný Špimberk[1], je nejvýchodnějším vrcholkem pásma vrchů, které ze severní strany lemují středočeské město Kutná Hora. Kopec, tyčící se zhruba 2,5 km ssv. od centra města, představuje nejvyšší bod geomorfologického okrsku Malešovská pahorkatina, který náleží do podcelku Kutnohorská plošina na severozápadě Hornosázavské pahorkatiny. Na úpatí vrchu se rozkládají tři části města Kutná Hora: na severozápadní straně je to Kaňk, bývalé horní městečko, na jihozápadě předměstí Šipší a ze strany jihovýchodní pak Sedlec s někdejším významným klášterem. Ke katastrálnímu území Kaňk patří pouze část západního úbočí kopce, vrchol i ostatní svahy příslušejí do katastrálního území Sedlec u Kutné Hory.

Kaňk
Pomník na vrcholu Kaňku
Vrchol352 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PohoříČeskomoravská vrchovina / Hornosázavská pahorkatina / Kutnohorská plošina / Malešovská pahorkatina / Zásmucká pahorkatina / Kutnohorská část
Souřadnice49°58′19″ s. š., 15°16′43″ v. d.
Kaňk
Horninaortorula
PovodíVrchlice, Hořanský potok
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Těžba stříbra

Kopec se nachází v kutnohorském stříbronosném revíru a téměř celé jeho území je protkáno pozůstatky starých důlních děl. Největší rozkvět těžby se datuje do 15. století, kdy se stříbro dobývalo v 15 vzájemně propojených štolách.

Poblíž vrcholu kopce se nachází vysílač a památník připomínající konec zajatých husitů, kteří byli v letech 1419 a 1421 vhozeni katolickým vojskem do důlních šachet. Roku 1496 byla na stejném místě rozprášena hornická vzpoura, předáci horníků pak byli popraveni v Poděbradech.[1]

Odkazy

Reference
  1. WENIG, Adolf. České pověsti. Praha: L. Mazáč, 1932. Kapitola O památném dubu poděbradském.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.