Tatra KT4
Tatra KT4 je typ dvoučlánkové tramvaje, vyráběné od 70. do 90. let 20. století společností ČKD Tatra Smíchov.
Tatra KT4 | |
---|---|
Tramvaj Tatra KT4D v Liepāji | |
Výrobce | ČKD Praha, závod Tatra Smíchov |
Prototyp(y) | 1969, 1973 |
Výroba v letech | 1974–1997 |
Vyrobeno kusů | 1748 |
Technické údaje | |
Délka (bez spřáhel) | 18 110 mm |
Šířka | 2 200 mm |
Výška skříně | 3 100 mm |
Pohotovostní hmotnost | 20 300 kg |
Max. rychlost | 65 km/h |
Rozchod | 1000 / 1067 / 1435 mm |
Obsaditelnost | |
Míst k sezení | 26 |
Míst k stání | 83 |
Motory a elektrická výzbroj | |
Motory | TE 022 / TE 023 |
Počet a výkon motorů | 4×40 kW |
Elektrická výzbroj | UA 15P / UA 17P |
Napájecí napětí | 600 V |
multimediální obsah na Commons |
Konstrukce
Tramvaj KT4 je jednosměrný čtyřnápravový motorový tramvajový vůz sestávající ze dvou článků navzájem spojených kloubem a krycím měchem. Protože byla zpočátku určena převážně pro provoz v německých městech, v jejichž historických centrech často vedou tramvajové tratě úzkými křivolakými uličkami, byl z konstrukce vypuštěn střední podvozek – vůz tak může lépe projíždět ostrými oblouky. KT4 má čtvery skládací dveře, dvoje v každém článku. Vybavena je elektrickou výzbrojí typu UA 15P (zrychlovač) nebo UA 17P (TV 3) a trakčními motory TE 022 s cizí ventilací nebo TE 023 s vlastní ventilací, a spojenými do série.
Do tohoto typu tramvaje je možno montovat podvozky jak pro normální rozchod kolejí 1435 mm, tak i pro rozchod 1000 mm resp. 1067 mm (Tallinn).
Prototypy
První vůz KT4 (ev.č. 7000) byl přestavěn z prototypu tramvaje K1 ev.č. 7000. Tento funkční vzorek, který se lišil od ostatních vozů KT4, vznikl v roce 1969 zkrácením vozové skříně tramvaje K1 o třetinu a vypuštěním středního podvozku. Vůz byl testován nejprve v Praze, poté v letech 1972 až 1973 v Liberci. Následně se dostal zpět do Prahy. Výrobce do vozu namontoval novou tyristorovou výzbroj, tramvaj byla přečíslována na ev.č. 8004 a zkušebně jezdila až do roku 1977, kdy byla zrušena.
Dva prototypy tramvaje KT4 byly postaveny v roce 1973 (obdržely ev.č. 8001 a 8002). Po zkušebních jízdách v Praze byly o rok později prodány do Postupimi. Tam pod ev.č. 001 a 002 jezdily do roku 1989. Vůz č. 002 byl zlikvidován, první prototyp byl přeřazen do muzea.
O tramvaje KT4 projevily zájem i dopravní podniky v SSSR. Proto byly v roce 1976 postaveny dva prototypy KT4SU (ev.č. 8007 a 8008), které byly po zkouškách v Praze dodány do Lvova, kde obdržely ev.č. 1 a 2. O čtyři roky později byly přečíslovány na 1001 a 1002. V roce 1998 byly ještě v provozu.
V roce 1983 byly postaveny dva prototypy (ev.č. 0014 a 0015) tramvaje KT4t (vůz KT4 s novou tyristorovou výzbrojí TV3). Po zkouškách v Praze byly předány do Berlína, kde obdržely čísla 219 303 a 219 302. V roce 1992 byly přečíslovány na ev.č. 9702 a 9703. O tři roky později byly oba vozy zmodernizovány na typ KT4M, přičemž zároveň obdržely ev.č. 7011 a 7012. Obě tramvaje jsou zřejmě dosud v provozu.
Do Lvova byl v roce 1986 dodán vůz ev.č. 0023 k výzkumným a měřícím účelům. Další osudy vozu nejsou známy.
Rekonstrukce a modernizace
- Tatra KTNF6
- Tatra KTNF8
Provoz
V letech 1973 až 1997 bylo postaveno celkem 1748 vozů. Přehled dodaných nových vozů (přímo z výroby):
Současný stát | Město | Článek | Typ | Roky dodávek | Počet vozů | Evidenční čísla při dodání |
Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Estonsko | Tallinn | článek | KT4SU | 1980–1990 | 73 kusů | 51 – 123 | |
Chorvatsko | Záhřeb | článek | ∑ | 1985–1987 | 51 kusů | ||
KT4YU | 1985–1986 | 50 kusů | 301 – 350 | ||||
KT4Dt | 1986 (1987?) | 1 kus | 351 | ||||
Lotyšsko | Liepāja | článek | KT4SU | 1983–1988 | 22 kusů | 216 – 235 | čísla 220 a 221 obsazena dvakrát |
Německo | Berlín | článek | ∑ | 1976–1987 | 574 kusů | ||
KT4D | 1976–1987 | 475 kusů | viz přehled | ||||
KT4Dt | 1983–1987 | 99 kusů | viz přehled | ||||
Brandenburg an der Havel | článek | KT4D | 1979–1983 | 16 kusů | 170 – 185 | ||
Cvikov | článek | KT4D | 1987–1990 | 32 kusů | 928 – 954 | čísla 945 – 949 obsazena dvakrát | |
Erfurt | článek | KT4D | 1976–1990 | 156 kusů | 401 – 555 | číslo 404 obsazeno dvakrát | |
Frankfurt nad Odrou | článek | KT4D | 1987–1990 | 34 kusů | 201 – 234 | ||
Gera | článek | KT4D | 1978–1990 | 60 kusů | 301 – 344 348 – 363 |
||
Görlitz | článek | KT4D | 1983–1990 | 11 kusů | 001 – 011 | ||
Gotha | článek | KT4D | 1981–1982 | 6 kusů | 301 – 306 | ||
Chotěbuz | článek | KT4D | 1978–1990 | 65 kusů | 1 – 65 | ||
Lipsko | článek | KT4D | 1976 | 8 kusů | 1301 – 1308 | ||
Plavno | článek | KT4D | 1976–1988 | 35 kusů | 201 – 235 | ||
Postupim | článek | KT4D | 1974–1983 | 45 kusů | 001 – 044 | číslo 011 obsazeno dvakrát | |
Rusko | Kaliningrad | článek | KT4SU | 1987–1994 | 41 kusů | 401 – 441 | |
Pjatigorsk | článek | KT4SU | 1988–1994 | 35 kusů | 120 – 154 | ||
Srbsko | Bělehrad | článek | ∑ | 1980–1997 | 220 kusů | ||
KT4YU | 1980–1990 | 200 kusů | 201 – 400 | ||||
KT4M-YUB | 1997 | 20 kusů | 401 – 420 | el. výzbroj TV14Z s IGBT tranzistory | |||
Ukrajina | Jevpatorija | článek | KT4SU | 1987–1990 | 18 kusů | 30 – 47 | |
Lvov | článek | KT4SU | 1976–1988 | 145 kusů | 1001 – 1145 | ||
Vinnycja | článek | KT4SU | 1980–1990 | 81 kusů | 148 – 228 | ||
Žytomyr | článek | KT4SU | 1981–1987 | 20 kusů | 19 – 38 |
- Čísla vozů
- Berlín (vozy KT4D): 219 001 – 219 291, 219 304 – 219 312, 219 321 – 219 417, 219 475 – 219 552
- Berlín (vozy KT4Dt): 219 292 – 219 303, 219 418 – 219 474, 219 553 – 219 582
Ve většině uvedených měst stále vozy KT4 jezdí, v Německu jsou již většinou modernizované. Tramvaje si různé dopravní podniky prodávaly, takže počet měst, kde je nebo byl v provozu typ KT4, je vyšší.
U českých provozovatelů byla dlouhodobě jediná tramvaj KT4. V Liberci se v letech 2004–2014 nacházel jeden vůz KT4 odkoupený z německé Gery. Nebyl v běžném provozu a původně byl zamýšlen pro přestavbu na tzv. party tramvaj. Tento záměr však nebyl uskutečněn a vůz byl v březnu 2014 nakonec odprodán do maďarského Szegedu pro budoucí vzorovou modernizaci pro Lvov.[1] V roce 2016 stál bez využití na kusé koleji před vozovnou Kistelek.[2] V roce 2019 prodělal rekonstrukci spojenou s modernizací a bude zařazen do provozu.[3]
Historické vozy
- Potsdam (vůz ev. č.001, první prototyp)
- Leipzig (vůz ev. č.1308)
- Gera (vůz ev. č. 320)
- Berlín (vozy ev. č. 219 282-8 a 219 481-3)
- Eisenbahnmuseum Weimar (erfurtský vůz ev. č. 405)
- Vinnycja (vůz ev. č. 226)
Galerie
Odkazy
Reference
- Vůz DP Liberec #- (ČKD Tatra KT4D) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- Фото: Сегед, Tatra KT4D № (105) — TransPhoto [online]. transphoto.ru [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- Szeged - “Liberecká KT4 ev.č 105” [online]. Tramvaje v České republice, 2019-06-16 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.
Literatura
- MARA, Robert. Článkové tramvaje KT4. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2016. 64 s. ISBN 978-80-87047-34-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra KT4 na Wikimedia Commons