Křemín

Je to výrazný svědecký vrch v soutokovém úhlu mezi Labem a Lučním potokem, budovaný ve vrcholové plošině (ukloněné k severovýchodu) svrchnoturonskými až coniackými jílovitými vápenci s vložkami slínovců, ve středních částech svahů svrchnoturonskými slínitými sedimenty a v dolních částech středoturonskými jílovito-prachovitými pískovci. Vrch spadá příkrými svahy (25–40°) s opukovými destičkami k jihu, západu a východu, na SV klesá mírnějším stupňovitým svahem. Vrchol a severní svahy jsou zčásti zalesněny borovicí a dubem. Místy jsou křovinnotravinné formace s trnkou, šípkem, hlohem. Na jižních a západních svazích jsou zbytky ovocných sadů a chatová zástavba.[2]

Křemín je součástí pásu vrchů ve směru VSV–ZJZ, který se táhne od vrchu Hořidla (372 m), přes Skalky (338 m), Holý vrch (302 m) až po Křemín ke břehu Labe.[3]

V roce 1866 byl vrchol v rámci přípravy na pruskorakouskou válku zapojen do pevnostního pásma vybudovaného okolo pevnostního města Terezína. Z té doby jsou na jeho vrcholu zřetelné okopy pro děla. Z vrcholu je výhled do údolí Labe. Podél jižního úbočí vrchu prochází železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem.

Geomorfologicky vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Úštěcká pahorkatina, podokrsku Liběšická pahorkatina a Třeboutičské části.[1]