Křížky (národní přírodní památka)

Slavkovský les, okolí obce Nová Ves a Prameny. Území je součástí oblasti nazývané přírodovědci jako Mnichovské hadce – největší hadcové území v ČR. S hadcovým fenoménem a zdejší oblastí se návštěvníci mohou seznámit prostřednictvím asi 10 km dlouhé naučné stezky Mnichovské hadce spojující některá nejvýznamnější hadcová území Slavkovského lesa a těmi jsou: Pluhův bor, Dominova skalka a Křížky (národní přírodní památka). Informační tabule naučné stezky jsou věnovány jedinečné hadcové květeně, vliv hadců na vegetaci a na minerální vody, historii využívání hadce a středověké stavbě Dlouhé stoky nedaleko Křížků.

O vzniku křížů existuje několik legend. Ta nejznámější pověst tvrdí, že ony tři kříže nechali postavit místní nemocní (někdy jsou označováni jako tři bratři), jako poděkování za své uzdravení. Historické letopisy a hlavně vyprávění pamětníků tuto verzi ani náznakem nepotvrzují. O této verzi není jediný zápis a dnes ještě žijící pamětníci ji pak zcela odmítají jako podvrh.[4]

Trojice křížů, které tvoří dominantu vrcholku kopce, byla vztyčena v roce 1849. Od roku 1979 byla na Křížcích vybudována naučná stezka přístupná lidem. V roce 1994 byl připraven plán péče, jehož kardinální součástí bylo kosení či vypásání plochy pro zlepšení stavu fytocenóz.

Původně bylo území využíváno jako obecní pastvina. Extenzivní pastva na chudém podkladu vytvořila vhodné podmínky pro rozvoj cenných a ojedinělých společenstev ovlivněných zdejším specifickým geologickým podkladem. V podstatě se dá soudit, že extenzivní vypásání odpovídající běžnému režimu obecní pastviny, bylo pro vytvoření chráněného fenoménu základní podmínkou. Bránilo vnikání dřevin z náletu a nadměrnému rozrůstání předlesních stadií, a udržovalo bylinný porost v strukturální podobě vyhovující ohroženým společenstvům i druhům, především rožci kuřičkolistému, jehož ochrana je hlavním úkolem nejen této NPP, ale i celé CHKO.[5]

O lokalitu pečuje AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les. Původní zdejší vegetací před příchodem člověka a jeho působením na krajinu byl řídký borový les s bohatým bylinným podrostem. Dlouhodobým využíváním zdejší krajiny (pravděpodobně již od 14. století) se vegetace přeměnila a vznikla jedinečná mozaika druhově velmi bohatých a specifických stanovišť. Cílem péče o lokalitu je zachování nelesního charakteru území, především vřesovištních a travinobylinných formací s endemickými a vzácnými druhy. Proto je zde nezbytné průběžně odstraňovat nálety dřevin, jinak by se území samovolně přeměnilo v les. Konkurenčně silné vysoké traviny, které ještě v nedávné minulosti nežádoucím způsobem omezovaly výskyt cílových druhů rostlin, jsou v území dlouhodobě potlačovány řízenou krátkodobou pastvou menšího stáda ovcí. Vybrané části území s travinnou vegetací se ručně kosí. V roce 2017 bylo kolem Křížků postaveno oplocení, jehož cílem je zamezení pastvy lesní zvěře, především nepůvodního jelena siky, který je v celé oblasti extrémně silně přemnožen. Pastva lesní zvěře silně negativně ovlivňovala především populaci vřesovce pleťového.

ohrazená pěšina na okraji

Vyloučení vstupu veřejnosti na převážnou část plochy zůstává otázkou. Stanovit únosnou míru sešlapu vegetace je dosti obtížné i proto, že vstup veřejnosti nelze účinně regulovat. V současnosti je území veřejnosti přístupné.[6]

Od roku 1979 byla na Křížcích vybudována naučná stezka přístupná lidem. Místo bylo hojně turisticky navštěvováno, což sebou neslo poškozování předmětu ochrany, a proto byla stezka v roce 2001 zrušena a do území byl následně veřejnosti vstup zakázán[8]

Na Křížky lze přijet po silnici z Nové Vsi na Prameny, případně v opačném směru od Pramenů . Ze silnice jsou dobře vidět, takže není složité je najít. Zaparkovat se dá kousek od nich u lesa.

• 
  Rožec kuřičkolistý na lokalitě v květnu 2014
• 
  Sleziník nepravý na lokalitě v květnu 2014
• 
  Vřesovec pleťový na lokalitě v březnu 2014
• 
  Vřesovec pleťový kvetoucí ve sněhu v únoru 2016
• 
  Vlochyně bahenní na lokalitě v květnu 2014
• 
  Prstnatec májový na lokalitě v červnu 2016