Chvalšiny

Název obce Chvalšiny je od vzniku obce české. Původně se obec jmenovala Chvalšín - tato podoba názvu vznikla z osobního jména Chvališa, což naznačuje i nejstarší poněmčená podoba Qualischingen, později Kalsching.[3]

Roku 1263 daroval král Přemysl Otakar II. Chvalšiny cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. R. 1293 povýšeny na městečko (tento status si udržely do poloviny 20. století). V témže roce připomíná se Konrád, plebán chvalšinský.[4] Do husitských válek patřily k panství kláštera Zlatá Koruna (z tohoto období pochází také dodnes užívaný znak se symbolem zlaté královské koruny). Později patřily (poté, co se jich zmocnil Oldřich z Rožmberka) až do zrušení poddanství k českokrumlovskému panství. Po roce 1848 byly Chvalšiny sídlem okresního soudu.

V obci se nachází Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách (Chvalšiny 124). Budova, ve které se nachází, sloužila původně jako radnice, po roce 1848 jako okresní soud. V muzeu se nachází též expozice věnovaná historii obce.

Kostel sv. Maří Magdalény se poprvé připomíná v roce 1293, tehdejší budova se však nedochovala, protože byla v letech 1487–1507 nahrazena rozměrnější pozdně gotickou novostavbou. Ta byla posléze vyzdobena nástěnnými malbami, z nichž část se dochovala a byla odkryta při restaurátorských pracích v 90. letech 20. století. Tento kostel se zachoval téměř v původním stavu, mj. se dochoval strmý původní krov. Presbytář je zaklenut síťovou klenbou, loď pak klenbou krouženou s přetínáním žeber. K novějším částem patří vedle vybavení zejména patrová kruchta (spodní úroveň je barokní ze 17. století, horní z roku 1846) a mariánská kaple na kruhovém půdorysu při severní stěně lodi postavená Růžencovým bratrstvem v roce 1760. Kolem kostela býval hřbitov, zrušený před rokem 1838, kdy byla zbořena jeho ohradní zeď.[5] Z církevních památek se dále obci nachází pět výklenkových kapliček a dvě síňové kaple, pranýř se sochou svatého Jana Nepomuckého, křížová cesta s kapličkou a troje boží muka.

Dalšími pamětihodnostmi obce je např. radnice na náměstí (nyní muzeum; nynější budova obecního úřadu byla před rokem 1900 školou). Na náměstí je rovněž fara renesančního původu, později přestavovaná. Několik domů si navzdory četným požárům dodnes zachovalo pozdně gotické portály a jádra ze začátku 16. století. Na rodném domě Josefa Rosenauera je umístěna pamětní deska v německém jazyce (po roce 1945 sejmuta, po roce 1989 vrácena a doplněna deskou v češtině).

• Josef Rosenauer (1735–1804) – stavitel

• Chráněná krajinná oblast Blanský les
• Přirodní památka Hejdlovský potok
• Přirodní památka Provázková louka
• Přírodní památka Svatý Kříž, lokalita kriticky ohroženého rostlinného poddruhu hořečku mnohotvarého českého.

Zvon z kostela sv. Maří Magdalény byl podle pověsti nalezen na louce u obce, kde jej vyryl obecní býk.

• Chvalšiny (k. ú. Chvalšiny, Okrouhlík a Střemily)
• Borová (k. ú. Borová u Chvalšin)
• Červený Dvůr (k. ú. Chvalšiny)
• Hejdlov (k. ú. Chvalšiny)

• 
  Závěr presbytáře kostela ve Chvalšinách od severovýchodu
• 
  Rosenauerův rodný dům na západní straně náměstí
• 
  Část západní strany náměstí jižně od muzea
• 
  Dům číslo 112 na náměstí
• 
  Dveře domu č. 112 na náměstí ve Chvalšinách
• 
  Stará pumpa (či hydrant vodovodu) na náměstí ve Chvalšinách
• 
  Část západní strany náměstí s muzeem
• 
  Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách (kdysi radnice)
• 
  Střední část západní strany náměstí
• 
  Dům číslo 5 na západní straně náměstí
• 
  Horní část západní strany náměstí
• 
  Severozápadní kout náměstí ve Chvalšinách
• 
  Vrata domu číslo 32
• 
  Část východní strany náměstí
• 
  Část východní strany náměstí – pohled zdola (od jihu až jihozápadu)
• 
  Dům číslo 48 na náměstí s pozdně gotickým portálem