Julius Ringel
Julius Alfred Ringel (22. května 1896, Entringen - 12. srpna 1982, Mnichov) byl generál horských myslivců německého Wehrmachtu, kde dostal od vojáků přezdívku Papa (tatínek).
Julius Ringel | |
---|---|
Papa | |
Narození | 16. listopad 1889 Völkermarkt, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. únor 1967 (77 let) Bayerisch Gmain, Západní Německo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | General der Gebirgstruppen (generál horských myslivců) |
Doba služby | 1905–1945 |
Sloužil | Rakousko-Uhersko (do roku 1918) Rakousko (do roku 1938) Třetí říše |
Složka | Landwehr (do roku 1918) Landwehr (do roku 1938) Wehrmacht (do roku 1945) |
Velel | náčelník štábu 3. horská divize (1938-1939) náčelník štábu 268. pěší divize (1939) 266. pěší pluk (1939-1940) 3. horská divize (1940) 5. horská divize (1940-1944) LXIX. horský sbor (1944) XVIII. horský sbor (1944) XVII. vojenská oblast (1944) Sbor Ringel (1945) |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Bitvy | Bitva o Francii (1939-1940) Balkánské tažení (1941-1942, 1944) Obležení Leningradu (1942-1943) Italská kampaň (1943-1944) |
Vyznamenání | Rytířský kříž s dubovými ratolestmi |
multimediální obsah na Commons |
Služba v Landwehru
Narodil se v korutanském městečku Völkermarkt. V roce 1905 se přihlásil do armádní školy ve Vídni, kde promoval 18. srpna 1909. Byl zařazen k 4. horskému pluku, kde dosáhl o rok později na hodnost poručíka. Když propukla 1. světová válka, bojoval pod 2. horským střeleckým plukem v Haliči a později v severní Itálii. Zde také v roce 1918 upadl do zajetí. Po skončení války byl propuštěn a následně bojoval ve svých rodných Korutanech proti jednotkám nově vznikající Jugoslávie. Když vzniklo nové Rakousko, zůstal v jeho armádě, kde dosáhl roku 1932 hodnosti podplukovníka.
Služba ve Wehrmachtu
Podporoval nacisty a nadšeně uvítal připojení Rakouska k Německu, které proběhlo v březnu 1938. Ringel se tak dostal do německého wehrmachtu, kde zpočátku zastával štábní funkce. Po vypuknutí druhé světové války dostal v říjnu velení nad 266. pěším plukem, se kterým se účastnil tažení na západě, takzvané bitvy o Francii. V červnu 1940 se stal velitelem 3. horské divize a v říjnu téhož roku velitelem 5. horské divize. S touto divizí se na jaře 1941 zúčastnil invaze do Jugoslávie, Řecka a obsazení Kréty, za což si vysloužil Rytířský kříž. V listopadu 1941 byla jeho divize stažena zpět do Německa na doplnění a odpočinutí. Ale již za čtyři měsíce byla zase poslána zpět do bojů na východní frontu k Leningradu, kde se ve Volchovské oblasti podílela na zničení armády generála Vlasova. Po roce a půl na východní frontě byla jeho divize opět převelena, tentokrát do Itálie, kam dorázila 15. prosince na Gustavovu linii, do blízkosti Monte Cassina. V Itálii bojoval další čtyři měsíce, než se stal velitelem LXIX. horského sboru v Chorvatsku, kde bojoval proti Titovým partyzánům. Ve druhé polovině roku 1944 byl odvolán do Salcburku, kde se ujal velení nad místní vojenskou oblastí, ze které později vytvořil takzvaný Ringlův sbor, u kterého zůstal až do konce války.
Povýšení a vyznamenání
Data povýšení
- Poručík - 1. listopad 1910
- Nadporučík - 1. srpen 1914
- Kapitán - 8. červenec 1917
- Major - 15. květen 1921
- Stabshauptmann - 27. listopad 1923
- Podplukovník - 15. prosinec 1932 rakouský landwehr
- Podplukovník - 1. srpen 1938 německý wehrmacht
- Plukovník - 1. únor 1939
- Generálmajor - 1. listopad 1940
- Generálporučík - 1. prosinec 1942
- Generál horských myslivců - 1. červen 1944
Vyznamenání
- Rytířský kříž - 13. červen, 1941
- Dubové ratolesti k rytířskému kříži (312. držitel) - 23. říjen, 1943
- Železný kříž I. třídy - 15. duben, 1941
- Železný kříž II. třídy - 10. listopad, 1939
- Medaile za východní frontu - 15. srpen, 1942
- Kříž cti
- Zlatý stranický odznak
- Sudetská pamětní medaile
- Medaile za Anschluss
- Armádní páska "Kreta" - 10. prosinec, 1942
- Rakouská válečná pamětní medaile s meči (První světová válka)
- Medaile za zranění, za dvě zranění (První světová válka)
- Vojenský záslužný kříž, ve stříbře s meči (První světová válka)
- Vojenský záslužný kříž, v bronzu s meči (První světová válka)
- Rakouský řád železné koruny III. třídy s válečnou ozdobou a meči - 25. říjen, 1918
- Karlův vojenský kříž (1918) (První světová válka)
- Velký důstojnický kříž řádu sv. Alexandera s meči
- Zmíněn ve Wehrmachtbericht: 11. červen, 1941 & 12. srpen, 1943
- Služební vyznamenání Wehrmachtu IV. třídy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Ringel na Wikimedia Commons