Josif Brodskij

Josif Alexandrovič Brodskij se narodil v židovské rodině v Leningradě. Jeho otec Alexander Ivanovič Brodskij (1903–1984) byl fotografem, matka Marija Mojsejevna Volpert účetní. Brodského teta Dora Mojsejevna Volpert byla herečkou v leningradském divadle. V raném dětství zažil obležení Leningradu, která se později negativně projevila na jeho zdravotním stavu. V patnácti letech zanechal studií a po neúspěšném pokusu o přijetí na námořnickou školu se šel učit frézařem. V šestnácti letech pomýšlel na studium medicíny, měsíc dokonce asistoval na patologii. Místo studia však nadále střídal povolání: pracoval v kotelně, na majáku, či se účastnil pěti geologických expedicí. Zároveň se učil anglicky a polsky – především kvůli překladům svého oblíbeného básníka a přítele Czesława Miłosze. Také se začal hlouběji zajímat o klasickou filosofii, náboženství, mytologii a anglickou a americkou poezii.

Vlastní literární dráze se začal věnovat v druhé polovině 50. let. Jeho ranou tvorbu výrazně ovlivnilo přátelství s básnířkou Annou Achmatovovou. V roce 1964, kdy po nástupu Leonida Brežněva došlo k utužení sovětského režimu, byl Brodskij obviněn z „parazitismu“ a odsouzen na nucené práce. Po protestech prominentních sovětských i zahraničních umělců – např. J. Jevtušenka, D. Šostakoviče a J.-P. Sartra mu byl jeho trest zmírněn. Po vyhnání ze Sovětského svazu 4. června 1972 se usadil v USA, kde o pět let později získal americké občanství. V USA přednášel literaturu na několika univerzitách a věnoval se umělecké a publikační činnosti. Zemřel 28. ledna 1996 ve svém newyorském bytě. Podle svého přání byl pohřben na hřbitově na ostrově San Michele v Benátkách.

• Velká Elegie, přel. Jiří Kovtun, edice Svědectví, Paříž 1968 – výbor z poezie.
• Konec krásné epochy, přel. Václav Daněk, Mladá fronta, Praha 1997 – výbor z poezie.
• Mramor, přel. Marina Castiellová, Divadelní ústav, Praha 1997 – divadelní hra.
• Jeden a půl pokoje, přel. Marina Castiellová a Tomáš Míka, NLN, Praha 1998 – soubor 8 esejů a 2 dramata. Eseje: Míň než jeden, Jeden a půl pokoje, O Dostojevském, O tyranii, Abych potěšil stín, Zármutek a rozum, Projev Na závěr akademického roku, Projev při udělení Nobelovy ceny. Dramata: Demokracie, Mramor.
• Vodoznaky: zrcadlení času, přel. Tomáš Glanc a Jana Kleňhová, Prostor, Praha 2003 – esej věnovaná Benátkám, městu, které autorovi připomínalo rodný Petrohrad. Vyjadřuje zde své pojetí estetických hodnot, hovoří o emigraci, literatuře, lásce a umění.
• Římské elegie, přel. Maita Arnautová, Opus, Česká Skalice 2004 – cyklus básní.
• Solomon Volkov: Rozhovory s Josifem Brodským, přel. Alexandr Jeništa (Camera obscura, Příbram, Svatá Hora 2011)ISBN 978-80-903678-6-9

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josif Brodskij na Wikimedia Commons
• Osoba Josif Brodskij ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josif Brodskij