Jiří Kovtun

Jiří Kovtun (23. dubna 1927, Horinčevo – ukrajinsky Горінчово, Československo, Podkarpatská Rus, dnes Ukrajina – 8. září 2014, Praha[1]) byl český básník, prozaik, historik a novinář.

Jiří Kovtun
Narození23. dubna 1927
Horinčevo , Podkarpatská Rus
Československo Československo
Úmrtí8. září 2014 (ve věku 87 let)
Praha
Česko Česko
Povoláníspisovatel, překladatel, básník, novinář a historik
OceněníCena Ferdinanda Peroutky (2006)
Cena Toma Stopparda
Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy (1998)
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

V roce 1946 odmaturoval na gymnáziu a až do roku 1948 studoval na Právnické fakultě UK, kde studia nedokončil, neboť po komunistickém převratu emigroval. Do února roku 1948 působil jako redaktor týdeníku Vývoj, přátelil se s jeho šéfredaktorem Pavlem Tigridem, s nímž ho spojovalo protikomunistické smýšlení. Když byl Vývoj zrušen, byl Kovtun také vyloučen ze Svazu novinářů.

Emigrace

Přešel hranice u Znojma a emigroval do Rakouska. Krátce byl v utečeneckých táborech v Rakousku a Německu, kde směřoval do Frankfurtu nad Mohanem za Tigridem. V emigraci působil nejprve jako sociální pracovník v Německu a v Norsku. V letech 1951 až 1973 byl redaktorem Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V letech 1977 až 2000 pracoval jako specialista na českou a slovenskou problematiku v americké Knihovně Kongresu ve Washingtonu. Rovněž zpřístupnil veřejnosti i badatelům údaje o pobytech T. G. Masaryka v Americe.[2]

Tvorba

Kromě vlastní básnické a prozaické tvorby také přeložil několik děl významných ruských autorů jako jsou Boris Pasternak (Básně doktora Živaga), Josif Brodskij (Velká elegie), Alexandr Solženicyn (Řeč o pravdě), Osip Mandelštam (Topůrko pro kata). Překládal také z němčiny a angličtiny.

Ocenění

V roce 1998 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.[3]

Za svou práci získal v roce 2006 novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.[4]

Čestná medaile TGM, udělilo v roce 2000 Masarykovo demokratické hnutí

Bibliografie (výběr)
  • 1953 – Blahoslavení
  • 1954 – Tu-Fuův žal
  • 1973 – Pražská ekloga
  • 1979 – Zpráva z Lisabonu
  • 1985 – Slovo má poslanec Masaryk
  • 1987 – Masarykův triumf. Příběh konce velké války
  • 1994 – Tajuplná vražda – Případ Leopolda Hilsnera, Sefer, ISBN 80-900895-9-3
  • 1995 – Hřbet velryby
  • 2005 – Republika v nebezpečném světě – Éra prezidenta Masaryka 1918–1935, Torst, ISBN 80-7215-254-8

Odkazy

Reference
  1. Perex článku v Respektu
  2. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (TGM and legions), váz. kniha, první vydání 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná-Mizerov, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk democratic movement in Prague), 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, page 192
  3. Řád Tomáše Garrigua Masaryka – seznam vyznamenaných
  4. Cena Ferdinanda Peroutky

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.