Joseph Unger

Joseph Unger též Josef Unger (2. července 1828 Vídeň2. května 1913 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právní odborník a politik, v období let 1871–1879 ministr bez portfeje Předlitavska.

Joseph Unger
Ministr bez portfeje Předlitavska
Ve funkci:
26. listopadu 1871  15. února 1879
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867  1867
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu
Ve funkci:
1867  ???
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1869  ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození2. července 1828
Vídeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. května 1913 (ve věku 84 let)
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníStarý židovský hřbitov ve Vídni
PříbuzníFriedrich Schey von Koromla (manželčin otec)
Alma materUniverzita Curych
Vídeňská univerzita
Profesesoudce, politik, pedagog, profesor a spisovatel
Náboženstvíjudaismus (do 1852)
katolicismus (od 1852)
Oceněnívelkokříž Císařského řádu Leopoldova
Královský uherský řád sv. Štěpána
CommonsJoseph Unger
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v židovské rodině, později konvertoval ke křesťanství.[1] Vystudoval filozofii respektive právo na Univerzitě v Curychu a Vídeňské univerzitě. V roce 1853 se habilitoval jako docent soukromého práva a téhož roku nastoupil jako pedagog na Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze. V roce 1856 přešel opět na Vídeňskou univerzitu. V roce 1857 získal titul profesora.[2]

V roce 1861 publikoval (spolu s Adolfem Fischhofem) studii nazvanou Zur Lösung der ungarischen Frage, ve které předznamenal dualistické státoprávní řešení v podobě rakousko-uherského vyrovnání.[1]

Od konce 60. let 19. století se zapojil i do politického života. Od roku 1867 byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu[2], který ho roku 1867 zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Zde ale fakticky nepůsobil, nesložil slib a rezignoval na mandát v zemském sněmu i v Říšské radě.[3] V roce 1869 se stal členem Panské sněmovny.[2]

Politicky měl blízko k německé liberální Ústavní straně.[1] V roce 1870 byl jedním z hlavních kritiků konzervativní vlády Alfreda von Potockého, kterou v horní komoře parlamentu označil za „polovičatou v záměrech i konání, vnitřně rozpolcenou a ochromenou.“ Později, po smrti Antona von Schmerlinga byl vůdcem liberálů v Panské sněmovně.[4]

26. listopadu 1871 se stal ministrem bez portfeje Předlitavska ve vládě Adolfa von Auersperga. Ministrem byl až do 15. února 1879.[5] Je považován za jednoho ze zakladatelů rakouského civilního práva, podílel se na zřízení správního soudu a byl jedním z autorů volební reformy v roce 1873.[2]

V roce 1880 (podle jiného zdroje roku 1881[2]) byl jmenován prezidentem říšského soudního dvora, což byla tehdy nejvyšší justiční pozice v monarchii.[1]

Odkazy

Reference

  1. Wistrich, Robert: Laboratory for World Destruction, Germans and Jews in Central Europe [online]. books.google.cz [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Unger, Joseph [online]. austria-forum.org [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (německy)
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 689. (česky)
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.