Joseph Sydney Yorke

Sir Joseph Sydney Yorke (6. června 1768, Londýn, Anglie – 5. května 1831, Solentská úžina, Anglie) byl britský admirál, účastník napoleonských válek. Byl též dlouholetým poslancem Dolní sněmovny a působil ve správě Royal Navy, v roce 1830 dosáhl hodnosti admirála. Zahynul při ztroskotání lodi u ostrova Wight. Jeho staršími bratry byli irský místokrál Philip Yorke, 3. hrabě z Hardwicke a ministr námořnictva Charles Philip Yorke.

Admirál Sir Joseph Sydney Yorke
Narození6. června 1768
Londýn
Úmrtí5. května 1831 (ve věku 62 let)
Spithead
Povolánípolitik
Oceněnírytíř komandér Řádu lázně
Politická stranaToryové
ChoťElizabeth Weake Rattray (od 1798)
Lady Urania Paulet (od 1813)
DětiCharles Philip Yorke, 4. hrabě z Hardwicke
Eliot Yorke
Grantham Yorke
Agneta Yorke
Henry Yorke
RodičeCharles Yorke a Agneta Yorke
PříbuzníCharles Philip Yorke a Philip Yorke (sourozenci)
Charles Yorke[1][2], Elizabeth Philippa Biddulph[2], John Yorke, 7th Earl of Hardwicke[3][2], Elliot Yorke[3][2], Lady Mary Catherine Yorke[3][2], Lady Agneta Yorke[3], Victor Alexander Yorke[3] a Alexander Grantham Yorke[3] (vnoučata)
FunkceMember of the 17th Parliament of Great Britain (1790–1796)
Member of the 18th Parliament of Great Britain (1796–1801)
Člen 1. Parlamentu Spojeného království (1801–1802)
Člen 2. Parlamentu Spojeného království (1802–1806)
Člen 3. Parlamentu Spojeného království (1806–1807)
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Pocházel z významné rodiny Yorke, jejíž členové v 18. a 19. zastávali vysoké úřady. Byl nejmladším synem právníka a lorda kancléře Charlese Yorka (1722–1770) z jeho druhého manželství. Studoval v Harrow a v roce 1780 vstoupil do služeb Royal Navy. Zúčastnil se války proti USA, po jejím skončení sloužil v Kanadě a v roce 1789 byl povýšen na poručíka, krátce nato dosáhl hodnosti komodora (1790). Na počátku válek s revoluční Francií působil v Lamanšském průlivu a v roce 1793 byl jmenován kapitánem, krátce nato úspěšně bojoval v Severním moři.

Díky vlivu své rodiny byl od roku 1790 zároveň členem Dolní sněmovny, jako poslanec reprezentoval volební obvod Reigate. Patřil k toryům a spolu se staršími bratry podporoval Pittovu vládu, ale kvůli aktivní službě na moři se zasedání parlamentu zúčastňoval jen zřídka. V roce 1805 při jmenování nových rytířů Podvazkového řádu zastupoval svého nejstaršího bratra Philipa, který byl tehdy místokrálem v Irsku, sám byl při té příležitosti povýšen do šlechtického stavu. V roce 1810 byl povýšen na kontradmirála, téhož roku se stal lordem admirality (jeho starší bratr Charles Philip Yorke byl tehdy ministrem námořnictva), v roce 1811 krátce velel lodi Victory, jejímž velitelem byl předtím admirál Nelson. Post lorda admirality si udržel i po odvolání svého bratra a v letech 1813–1818 byl druhým lordem admirality, respektive prvním námořním lordem[4]. V roce 1814 byl povýšen na viceadmirála a v roce 1815 obdržel Řád lázně, aktivně na moři sloužil již jen příležitostně, v roce 1830 byl povýšen na admirála. Zahynul při ztroskotání jachty Catherine zasažené bleskem u břehů ostrova Wight.

Rodina

V roce 1798 se oženil s Elizabeth Rattray (1773–1812), dcerou irského statkáře Jamese Rattraye, po ovdovění se jeho druhou manželkou v roce 1813 stala Urania Paulet (1767–1843), dcera 12. markýze z Winchesteru a vdova po markýz z Clanricarde. Z prvního manželství měl pět dětí, syn Charles (1799–1873) zdědil po bězdetném strýci titul hraběte z Hardwicke. Další syn Eliot Thomas Yorke (1805–1885) byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny (1834-1865). Nejmladší syn Horatio Nelson Yorke (1806–1814) se narodil krátce po smrti admirála Nelsona a byl po něm pojmenován, zemřel v dětství.

Jeho sídlem byl nevelký venkovský zámek Sydney Lodge poblíž Southamptonu.

Odkazy

Literatura
  • TRUCHANOVSKIJ, Vladimir: Osud admirála Nelsona; Praha, 1992 315 stran ISBN 80-204-0126-1

Externí odkazy

Reference
  1. David Souden: Wimpole Hall (1999 revision). 1999. ISBN 978-0-7078-0139-1.
  2. Kindred Britain.
  3. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. Personální obsazení admirality 1660–1870 na webu British History Online
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.