Joseph Gergonne

Joseph Diez Gergonne (19. června 1771 Nancy, Francie – 4. dubna^{[? také květen – podle wikidat a jiných jazykových verzí]} 1859 Montpellier, Francie) byl francouzský matematik.[1][2]

Joseph Gergonne
Joseph Diez Gergonne (1771-1859)
Narození	19. června 1771 Nancy
Úmrtí	4. května 1859 (ve věku 87 let) nebo 4. dubna 1859 (ve věku 87 let) Montpellier
Místo pohřbení	Hérault
Povolání	matematik, filozof a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Univerzita v Montpellier
Funkce	rektor Montpellierské akademie (1830–1844)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl synem malíře a architekta. Navštěvoval školu v Nancy. V roce 1792 se jako jeden z mnoha dobrovolníků zúčastnil francouzských revolučních válek (1792–1802) a byl mimo jiné při vítězství francouzské revoluční armády v bitvě u Valmy. Po krátkém působení v Paříži se stal roku 1793 tajemníkem generálního štábu francouzské moselské armády. Po měsíčním navštěvování dělostřelecké školy se stal poručíkem a v roce 1794 odešel s francouzskou armádou do Španělska, kde se zúčastnil dobytí Figueres.

Po separátním míru s Prusy v roce 1795 opustil armádu, stal se profesorem matematiky v Nimes a oženil se. V roce 1810 založil matematické periodikum Annales de mathématiques pures et appliquées, obecně pojmenované jako „Annales de Gergonne“. Existovalo až do roku 1832 a publikovali zde mimo jiné Jean-Victor Poncelet, Michel Chasles, Jakob Steiner, Julius Plücker a Évariste Galois. V roce 1816 se stal profesorem astronomie v Montpellier. V roce 1830 se zde stal tamním rektorem a do penze odešel v roce 1844. V roce 1830 se stal dopisujícím členem Francouzské akademie věd v Paříži.[1] Roku 1832 byl přijat jako člen korespondent Pruské akademie věd.[2]

Zabýval se hlavně geometrií. V projektivní geometrii zavedl pojem polární a princip duality (od roku 1810, zejména 1824 až 1827). Všiml si, že věty rovinné projektivní geometrie (viz projektivní rovina) lze vzájemně převádět jednu na druhou (transformovat) záměnou pojmů bod a přímka. V roce 1816 podal elegantní řešení Apolloniova problému – úlohy konstrukce kružnice dotýkající se tří daných kružnic. V trojúhelníkové geometrii je po něm pojmenován Gergonnův bod.[3]