Palladium (obchodní dům)

Na místě dnešního obchodního domu se nacházela již románská zástavba.[5] Kolem roku 1350 staroměstský měšťan Jan Jakub založil na tomto místě tzv. Jakubův chudinský špitál s kostelem Panny Marie. Za husitských válek byl špitál vypleněn a zničen.[6]

Kvůli sousedstvím s Královým dvorem bylo místo až do konce 15. století atraktivní a místo obnovení špitálu zde začaly vznikat domy zámožnějších měšťanů[6] a šlechtické rezidence.[5]

V roce 1630 zde Gerhard z Questenberka, přítel a poradce Albrechta z Valdštejna, velmi zbohatlý pobělohorskými konfiskacemi, založil kapucínský klášter. Roku 1633 byl ustanoven konvent, roku 1636 založen kostel sv. Josefa a roku 1641 zahájena výstavba klášterního domu. V 60. letech 17. století byl areál dokončen, ale roku 1689 jej poničil velký požár. Po něm byl obnoven a vydržel v téže podobě až do roku 1795, kdy byl klášter dvorským dekretem zrušen.

V 90. letech 18. století získal objekt vojenský ubytovací úřad a do roku 1800 nechal bývalou budovu konventu upravit na vozatajská kasárna. Další přestavba proběhla v letech 1843 až 1844.[6]

V letech 1857–1861 byl konvent zbourán a na jeho místě vznikla Josefská kasárna, a to směrem do náměstí hlavní křídlo a jízdárna při ulici Na Poříčí ve stylu romantické tudorovské neogotiky, podle návrhu architekta Achilla Wolfa a vídeňského stavitele K. Píchala .[2][7] Historizující styl odkazuje na středověkou pevnostní architekturu.[5] Součástí areálu byly i stáje a volné prostranství cvičiště.[5] Po vzniku Československa získal objekt název kasárna Jiřího z Poděbrad.[6]

V roce 1834 napsal úředník vojenské pojišťovny Josef Kajetán Tyl v této budově kasáren slova písně Kde domov můj? pro svou frašku Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Píseň se stala národní a později i státní hymnou. Událost připomíná pamětní deska na čelní fasádě obchodního domu.

• Pamětní desky na bývalých kasárnách Jiřího z Poděbrad
• 
  Připomínka let 1918 až 1919 a vzniku I. praporu 2. čs. dobrovolnického pěšího pluku[8][9]
• 
  Pamětní deska připomíná květen 1945[10][11]
• 
  Připomínka na Josefa Kajetána Tyla a jeho text k pozdější české hymně

V průběhu Pražského povstání na konci druhé světové války byla Poděbradská kasárna jedním z ohnisek bojů; kasárna byla i bombardována německým letectvem.

V roce 1993[6] armáda objekt opustila a stát se rozhodl objekt i s pozemkem prodat.[7] V roce 1996 objekt i s pozemkem koupila po výběrovém řízení za 50 milionů DM společnost European Property Development, která byla známa již dřívějším zbořením nedalekého neobarokního Špačkova domu, a chtěla zde postavit obchodní centrum, přičemž z původních kasáren měla být zachována jen průčelní zeď hlavní budovy.[5][7] Součástí kupní smlouvy byl projekt, který předtím nebyl ani konzultován s odpovědnými orgány památkové péče.[7] Město v té době nemělo detailní územní plán pro tuto oblast a nemělo předem vymezená jasná pravidla o výstavbě v historickém jádru města; vlastní vyhlášku o Pražské památkové rezervaci město několik let předtím zrušilo.[12] Památková regulace Petrské čtvrti byla sice podrobně zpracovaná, ale kvůli Palladiu nebyla nikdy přijata.[5]

Dne 30. července 1999 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR na návrh Klubu Za starou Prahu z dubna 1999 hlavní budovu a jízdárnu kasáren za kulturní památku. Jízdárna je cenná půlobloukovým krovem o rozpětí 21 metrů, výšce 13 metrů a délce 57 metrů. Památková ochrana nezahrnuje bohaté archeologické nálezy v areálu kasáren. Nejstarší v 90. letech 20. století stojící budovou areálu byla rozlehlá dvorní jednopatrová budova stájí z let 1843–1844 s trojlodními halami v přízemí, ta však pod památkovou ochranu nespadala.[7][13] Klíčovou roli na omezení ochrany jen na dvě budovy měly posudky, které na objednávku investora zpracovali Dobroslav Líbal a Zdeněk Lukeš, přičemž Lukeš označil kasárna za průměrnou architekturu, připustil jejich demolici a přivítal projekt investora na využití parcely.[5] Investor vyjádřil i s takto omezenou památkovou ochranou nesouhlas a označil tento akt za zkrácení svých práv a závažnou komplikaci, která mu neumožní realizovat záměry přestavby.[7]

Začátkem roku 2000 předložil investor upravenou studii, v níž oproti původnímu návrhu byl zmenšen objem budovy na místě původního dvora a do jeho středu bylo navrženo volné a nezastřešené atrium. Stejně jako v původním návrhu měla být z hlavní budovy kasáren ponechána jen průčelní zeď, ta navíc měla být v celé výšce prolomena skleněným zborceným vstupem. Jízdárna měla být nastavěna do výšky sousedních budov.[7]

Rozestavěná budova v září 2006

Podle pořadu České televize televize Nedej se! byl schvalovací proces provázen řadou kontroverzních rozhodnutí ve prospěch investora na úkor veřejných zájmů.[12] Petr Kužvart jako zástupce občanského sdružení Ateliér pro životní prostředí podal žalobu na ministerstvo pro místní rozvoj kvůli tomu, že ministerstvo nevyhovělo jejich odvolání proti vydání stavebního rozhodnutí.[12]

Výstavba komplexu v letech 2005 až 2007 si vynutila částečné uzavírky na náměstí, včetně uzavření jednoho z vestibulů metra. V souvislosti s tím však bylo náměstí rozsáhle přestavěno a změněno v pěší zónu, přibyly také i vjezdy do podzemních garáží. Výstavbu provázely bohaté archeologické nálezy dokumentující středověkou zástavbu.[2][6] Byly odhaleny základy dosud neznámé rozsáhlé románské městské zástavby, pro jejichž zmapování byl zorganizován historicky nejrozsáhlejší záchranný archeologický průzkum na území Česka. Nálezy nakonec ustoupily stavbě třípodlažních podzemních garáží pro 900 aut.[5]

Obchodní centrum Palladium má celkovou rozlohu 115 000 m² a kromě cca 19 500 m² kancelářských prostor s rozsáhlými terasami, které nabízejí výhled na Prahu, zahrnuje také pět podlaží nákupního centra, včetně více než 180 obchodů, restaurací a služeb.

Název prý byl vybrán na základě průzkumu mezi veřejností, jak na ně slovo působí, a toto prý evokovalo vznešenost – podle Kateřiny Rackové honosně upomíná na jakýsi palác, podobně jako italské slovo palazzo.[14] Přímá souvislost s obvyklým českým významem slova paládium není zmiňována ani doložena.

Požár, který 20. února 2008 odpoledne vypukl v podzemních prostorách centra, zasáhl hlavní rozvody a vyžádal si dočasné uzavření tohoto komplexu po dobu kontroly rozvodů.[15] Škody obchodníků byly vyčísleny na stovky tisíc korun, kompenzace se však zatím nedočkali. ^[zdroj?] Obchodní centrum bylo znovuotevřeno dne 19. března v 9 hodin.[16]