Fasádismus

Fasádismus je používání postupu rekonstrukce, kdy je historická budova z podstatné části zbořena a je z ní ponechána pouze fasáda, za niž je vestavěna novostavba. Fasádismus je metoda investorů, jak zachovat původní vzhled ulice a částečně vyhovět požadavkům památkové péče a přitom se jí nenechat příliš omezovat. Některá města a obecní a městské orgány fasádismus podporují jako formu revitalizace městských center s využitím peněz soukromých investorů, když na prostou konzervační rekonstrukci a údržbu by se jich nedostávalo. Zastánci původní podoby památek a konzervačního přístupu k památkové péči však protestují proti nevratnému ničení hodnoty staveb a označují fasádismus za projev pokryteckého a nekulturního přístupu k odkazu a dílu předešlých generací a za nepochopení podstaty památkové péče, v níž nejde jen o zachování kulisy průčelí.[1]

Dům č. 920/3 v Opletalově ulici v Praze při fasádistické rekonstrukci v roce 2009

Historie

Fasádismus se začal objevovat v 70. letech 20. století v západní Evropě poté, co se zvedla vlna občanského odporu proti úplným demolicím (francouzsky Renouvellement avec bulldozer, renovace buldozerem, německy Zweite Zerstörung, druhé zničení – poukaz na to, že plánovanými demolicemi bylo zničeno více památek než za druhé světové války).[2]

Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS) v lednu 1999 v Paříži uspořádala konferenci, jejímž cílem bylo analyzovat fenomén fasádismu, hledat kritéria a navrhnout opatření pro přístup k památkám a dohled nad fasádismem.[3]

Trvá však i ekonomický tlak na úplné demolice, jichž se někteří investoři snaží dosáhnout získáním posudku o stavební poruše nebo havarijním stavu,[2] kterému může dopomoci i předchozí záměrné zanedbání nebo i aktivní podpora chátrání budovy, popřípadě získání neobjektivního posudku.[2][4] Jinou metodou je, že investor při rekonstrukci nerespektuje stanoviska památkářů a spoléhá na to, že buď se investorovi vyplatí zaplatit pokutu anebo se podaří vyváznout bez postihu.[4]

Praha

V Praze bylo od počátku 90. let tímto způsobem rekonstruováno již mnoho budov, například Ringhoferova továrna (Centrum Nový Smíchov),[2] novobarokní hotel Kriváň na náměstí I. P. Pavlova,[2] novobarokní dům, dnes palác Darex na Václavském náměstí[2] (1995[1]), kasárna na náměstí Republiky (Palladium) a mnohé další.[1] Prvními případy v Praze bylo v roce 1990 několik přízemních domků na Novém Světě na Hradčanech,[1] kromě Pražské památkové rezervace však fasádistický přístup postihl i rekonstrukce mnoha domů převážně z 19. století v zástavbě Karlína, Libně, Smíchova, Vinohrad a Žižkova.[1]

Předsedkyně klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková se domnívá, že v Praze nejsou vztahy investorů a magistrátu úplně standardní: „Ten, kdo dostal pokutu, nejspíš nezaplatil úplatek, nebo na magistrátu nemá kamarády.“[4] Mnohdy stanovisko památkářů nerespektuje ani příslušný stavební úřad a povolí rekonstrukci i přes nesouhlas památkářů, jako se stalo v případě pražských obchodních center Nový Smíchov a Palladium.[4] Památky mnohdy utrpí na autenticitě a historické hodnotě i adaptacemi pro nový účel.[5]

Zlín

Ve Zlíně došlo k demolici objektu bývalé Záložny architekta Dominika Freye z roku 1897. Aby však byla zachována právě část historické fasády, byla tato při stavbě dnešního obchodního a zábavního centra Zlaté jablko ponechána.[6]

Reference
  1. Jan Veselý: Rekonstrukce památkových objektů, kapitola Pohrobci knížete Potěmkina, Klubovní věstník Za starou Prahu, 3/2005
  2. Petr Stejskal: Otazníky kolem památkové ochrany II. Archivováno 28. 7. 2014 na Wayback Machine, Stavební fórum, 17. 3. 2003
  3. Fasádismus v hlavních městech evropských zemí: analýza fenoménu a přístup k jeho přijímání, Program Culture, projekty Programu Raphael, projekty za rok 1997, Národní památkový ústav (z iniciativy ICOMOS, Mezinárodní rady pro památky a historická sídla, se konalo mezinárodní symposium „Fasádismus“ v Paříži ve dnech 28. – 30. ledna 1999).
  4. Barbora Černá: Infografika: V Praze se ničí památky. Triky developerů nezastaví směšné pokuty Archivováno 19. 9. 2009 na Wayback Machine, naseadresa.cz, 11. 9. 2009
  5. Tomáš Hájek: Památkáři, ekologové, téma oživení památek, Lidé města 4, 2002, 1 (7)
  6. Záložna : Oficiální stránky Statutárního města Zlín

Literatura
  • Josef Štulc: Fasádismus a identita měst. Zprávy památkové péče 59, 1999, č. 5, s. 149–153. Rés. něm. s. 153. Fassadismus und Stadtidentität. (Paříž, 28.–30. 1. 1999).
  • Fasádismus v hlavních městech evropských zemí: analýza fenoménu a přístup k jeho přijímání, Program Culture, projekty Programu Raphael, projekty za rok 1997, Národní památkový ústav (z iniciativy ICOMOS, Mezinárodní rady pro památky a historická sídla, se konalo mezinárodní symposium „Fasádismus“ v Paříži ve dnech 28. – 30. ledna 1999).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.