Josef Vykoukal

Josef Vykoukal, křtěný Josef Ferdinand (19. ledna 1861 Přerov[1][2] – 23. prosince 1927 Štěnovice[2][3]) byl rakouský statkář, podnikatel v cukrovarnictví a politik z Moravy, později působící v Čechách; poslanec Moravského zemského sněmu.

Josef Vykoukal
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1896 – 1902
Stranická příslušnost
ČlenstvíKatolická str. národní na Moravě
Narození19. ledna 1861
Přerov
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. prosince 1927 (ve věku 66 let)
Štěnovice
Československo Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Narodil se ve Školní ulici v Přerově v rodině řezníka Josefa Vykoukala. Vychodil obecnou školu, po dva roky studoval reálné gymnázium. Od svých 17 let pomáhal otci ve správě hospodářství. Po tři roky sloužil v armádě. Po návrtatu se usadil a hospodařil v Čechách u Přerova. Rozvíjel pěstování cukrové řepy. Byl zvolen do obecního výboru. Když mu zemřela první manželka Antonie, oženil se s Bertou Stejskalovou, dcerou starosty v Dřevohosticích, kam se přestěhoval. Měl pozemky v Domaželicích a v Dřevohosticích a v domovské obci se podílel na vzniku rolnického cukrovaru.[2]

Koncem 19. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1896 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Holešov, Bystřice p. Hostýnem, Napajedla.[4] V roce 1896 se na sněm dostal jako kandidát Katolické strany národní na Moravě.[5][6] V roce 1894 se účastnil 1. sjezdu katolíků česko-slovanských v Brně.[7]

Roku 1902 se přestěhoval do Napajedel, kde vedl správu dvanácti dvorů a byl vlastníkem tamnního cukrovaru. Tehdy prodal hospodářství v Čechách u Přerova. V roce 1905 opustil Moravu a koupil velkostatek v středočeských Lochovicích. Snažil se tam neúspěšně o založení cukrovaru a postavil tam hospodářský lihovar. Od roku 1912 žil a působil v Štěnovicích na Plzeňsku, kde zakoupil od dědiců Kličkových velkostatek Štěnovice a kde setrval až do své smrti. I v dobách, kdy již nebydlel na Moravě, byl aktivní v moravském hospodářském životě. Patřil mezi zakladatele rolnického akciového cukrovaru v Hulíně v roce 1910. Práce zde začal roku 1909 (17. ledna 1909 se konala první schůze). Byl předsedou výboru pro výstavbu tohoto cukrovaru. S hulínským cukrovarem byl spojen až do konce svého života. Každý týden podnikal vlakem cestu z Lochovic, později ze Štěnovic, až na Moravu. Byl členem cukrovarnické Agencie v Olomouci, Cukrovarnického spolku, Společnosti pro nákup vagonů, Správní rady přerovské rafinerie, Správní rady velvarského cukrovaru nebo Spolku pro pěstění řepy.[2]

Zemřel v prosinci 1927 v Štěnovicích, kde byl i pohřben.[3]

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
  2. DAĎOVÁ, Veronika: Historie hulínských cukrovarů [online]. muni.cz [cit. 2016-07-17]. Dostupné online. (česky)
  3. Úmrtí. Národní politika. Prosinec 1927, roč. 45, čís. 357, s. 3. Dostupné online.
  4. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
  5. Das Vaterland, 27. 10. 1896, s. 3.
  6. Národní politika, 27. 10. 1896, s. 2.
  7. ŠILINGER, Tomáš. Zpráva o I. Sjezdu katolíků česko-slovanských: který se konal v Brně, 30. a 31. července a 1. srpna 1894. [s.l.]: Nákl. "Družstva Hlasu", 1894. 432 s. Dostupné online. S. 431. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.