Josef Vokálek

Josef Vokálek se narodil v rodině zámečníka Josefa Vokálka ve Velkých Čakovicích. Od dětství se u něho projevovalo výtvarné nadání, které jej přimělo věnovat se malířství. Absolvoval první českou reálku v Resslově ulici v Praze. Následně studoval na pražské Akademii výtvarných umění, kterou však nedokončil a odjel studovat do Paříže. Dal se zde zapsat na École des Beaux Arts, kde se mu podařilo získat studijní stipendium pro občana c. k. mocnářství. Studoval u profesora Henri Martina u něhož se seznámil s technikou malby pastelem. Tato malířská technika se pak stala jeho nejmilejší.

V roce 1914 se vrátil zpět do Prahy a pokračoval ve studiu na malířské akademii u profesora K. Krattnera figurální malbu. Zde se seznámil s malířem Václavem Rabasem. Koncem července 1914 byla vyhlášena mobilizace a Josef Vokálek se narychlo oženil s Annou Vanišovou, rodačkou ze Sedlce. Záhy odjel k pluku císařských myslivců do Brixenu. Pluk byl však následně převelen na ruskou frontu, kde byl Josef zraněn. Po návratu z války působil jako profesor kreslení na střední škole v Praze a Nymburce. V této době se definitivně odklonil od figurální tvorby a zaměřil se na krajinu, maloval převážně Polabí.

Od roku 1925 navštěvoval pravidelně Český Merán[2], kde pobýval ve mlýně mezi Uhřicemi a Jetřichovicemi. Od té doby zde trávil letní měsíce, v důchodu pak i podzim a jaro. Věnoval se převážně malbě pastelem.

Od roku 1934 byl člen Spolku výtvarných umělců Myslbek.