Josef Panáček (historik)

Narodil se roku 1900 v Jičíněvsi v železničářské rodině a železnici sám zasvětil svůj život. Středoškolské vzdělání získal v Mladé Boleslavi, kde roku 1918 maturoval a hned poté se stal zaměstnancem Československých státních drah. Dva roky poté získal místo v Doksech a také se tam přestěhoval a oženil. [1]

V roce 1919 se na besedě v nedalekých Katusicích dozvěděl o jedné z pověstí z Máje od Karla Hynka Máchy a začal tak dílo Máchy studovat. V roce 1925 se dostal do sporu kvůli své ostré literární kritice s jedním z vlivných politiků v České Lípě a byl nucen Doksy opustit.

V Mladé Boleslavi strávil i období 2. světové války a zde také sepsal kroniku období válečných let okolností osvobození toho města. V roce 1945 se do Doks vrátil, aby se věnoval dál intenzivně dílu Karla Hynka Máchy. Toto bádání zakončil roku 1970 vydáním knihy Karel Hynek Mácha v kraji svého Máje. Druhé doplněné vydání vyšlo roku 1990. Historických prací menšího rozsahu, které získaly uznání u literární kritiky, napsal několik. Byla to např. pojednání o postavách národního obrození F. L. Hekovi a jeho dceři Tereze či o vztahu Máchy k Doksům.

Před odchodem do důchodu pracoval krátce na železničním slovníku v železničním podnikovém archivu.[2]

Josef měl o devět let mladšího bratra Jaroslava, který jej o 20 let přežil. Ten, a také jeho syn Jaroslav Panáček se věnoval profesionálně historii a společenskému životu hlavně v České Lípě.