Josef Kossek

Narodil se jako syn lesního v Borohrádku nedaleko Žďáru nad Orlicí[2]. Vystudoval filozofii u premonstrátů v Brně a v Olomouci. Vstoupil do řádu v premonstrátském klášteře Želiv. Již jako novic vyřezal z alabastru portrét preláta Tadeáše z Trautmannsdorffu. Jako samouk také sestrojil první hodiny. Po třech letech studia teologie však klášter opustil a usadil se v Praze[4]. Pracoval jako malíř miniatur a od roku 1809 jako sekretář hraběte Auersperga.

Po roce 1814 se začal cele věnovat hodinářství. Vyučil se základům hodinářského řemesla u vynálezce a konstruktéra hodin Josefa Božka. Měl spor s pražským cechem hodinářů o modernizaci a inovaci klasické konstrukce hodin. Cech trval na dodržování tradiční konstrukce strojů a postupů výroby. cechovní mistři se obávali nejen, že v konkurenci s Kosskovými stroji neobstojí, ale hlavně, že Kosskovy stroje ani nebudou umět opravovat. Cech přestal bránit Kosskově výrobě až po osobním zásahu pražského purkrabího, hraběte Františka Antonína Kolowrata Libštejnského[5].

Od roku 1825 Josef Kossek pracoval jako umělecký hodinář malých hodinek a vedl dílnu na Starém Městě v domě čp. 329/I v ulici Poštovské (nyní Karolíny Světlé). Jako hodinář astronomických hodin byl jedním ze čtyř zaměstnanců v C. a k. pražské hvězdárně v Klementinu. Byl jmenován čestným členem C. a k. Společnosti pro povzbuzení řemesel a průmyslu (K. und k. Verein zur Ermutigung des Gewerbgeistes[6].

Bydlel na Starém Městě u Klementina v Karlově ulici s manželkou Josefou. V letech 1824 - 1831 se jim narodily čtyři dcery[7].

Kossek se proslavil mnoha zlepšovacími návrhy hodinového stroje. Jako první Čech roku 1829 sestrojil hodinky s ložisky z drahokamů, které opracovával na vrtacím a lešticím stroji, jaký si k tomu účelu sám navrhl. Využíval přitom i české granáty.

Dále sestrojil nástěnné kyvadlové hodiny (tzv. Pendeluhr - pendlovky) s minimální odchylkou vlivem teplotní roztažnosti kyvadla. Jako první v Čechách kyvadlo sestavil ze dvou kovů různé teplotní roztažnosti, a to oceli a mědi (tzv. bimetalické kyvadlo), a dále své návrhy vylepšoval jak kompenzátorem bimetalickým, tak rtuťovým (po vzoru anglického hodináře George Grahama).

Kossek také sestrojil a udržoval v chodu astronomické hodiny s kotvovým krokem a rtuťovým kompenzačním kyvadlem v hvězdárnách v Praze a v Terstu. Jeden exemplář jeho nástěnných škříňových hodin je ve sbírce Národního technického muzea v Praze.[8]